Když už jsem dnes napsala, že by měli ústavní soudci rezignovat, jistě si mnozí řekli: „Nojo, ale bylo by taky dobrý, aby řekla B, když už vykopla A.“ Kdo by tedy v honosné budově Ústavního na Joštově ulici v Brně měl zasednout? O tom přemýšlím už dlouho, a přesto jsem dala dohromady jen 10 jmen, pořád mi tedy 4 právníci, kteří se aspoň nebáli vyjádřit k celé koronavirové šlamstyce (když už neudělali nic dalšího) chybí. Snad je ještě někdy najdu. Ptáte se, proč jen 4? Patnáct bez desíti je přece 5! No, ehm, jako mně bude v prosinci 40 a právnička jsem více než dobrá, morálku jsem osvědčila a mám i akademické vzdělání, tak jakýpakcopak! Navíc to mám na Joštovu jen dvě tři zastávky šalinó, 15 minut šouravou chůzí, jak se na ústavního soudce sluší.
Ústavní soudci by měli dobrovolně odejít do „právního důchodu“
Můj seznam ústavních soudců (někteří z nich nemají věk, já vím, ale aspoň nějaké mravní kvality a integritu osvědčili, za to, že „právní dědci“ zklamali fakt nemůžu). Pořadí není dáno významností, ale tím, jak mi přišli na mysl:
- Zuzana Candigliota, advokátka (za dlouhodbé prosvobodné názory a aktivity okolo covidu)
- Václav Vlk (za článek Česko má první oběť koronaviru: ústavní systém a další psací aktivity během „pandemie“)
- Tomáš Sokol (za text O nouzovém stavu a jeho účinnosti)
- Štěpán Výborný (soudce Městského soudu za odvážné rozhodnutí)
- Jan Kratochvíl (za totéž co jeho kolega Výborný)
- Jaroslav Kuba (za pochopení významu právního státu)
- Vladana Vališová (za skvělé články především o svobodě a očkování)
- Zdeněk Koudelka (za setrvalý odvážný postoj)
- Adam Černý (za bojovný přístup)
- Jana Hamplová (za postoj a pomoc občanům; ty loňské těžké začátky jsem jí odpustila)
- Karel Šimka (soudce NSS – za poslední rozhovor na České justici – konečně to někdo ze soudců řekl otevřeně!)
- Petr Mikeš (soudce NSS za odlišné stanovisko při rozhodování rozšířeného senátu NSS)