Dostali jsme poštou dotaz v romantickém stylu ze starého světa, který se zdá k naší velké smůle být už mrtvý. Dotaz psaný na skutečném psacím stroji. Týká se povinného testování hasičů.
Z dotazu nemám pražádnou radost. Ačkoli mě třeba policajti dost štvou tím, jak napomáhají státnímu teroru a podvolují se, věřím, že je mezi nimi mnoho normálních chlapů, kteří už toho všeho mají dost. Nepřeju jim, aby byli povinně testovaní a povinně očkovaní. Stejně tak jsem si jistá, že mezi hasiči jsou lidi, kteří mají spoustu pochybností. Bohužel je pro mnoho z nich velmi obtížné vystoupit a hájit svůj názor veřejně, zvláště když hrozí tvrdé represe a nejspíš vyhazov.
Omlouvám se tímto předem všem hasičům – moc mne mrzí, že se vám právní rozbor asi líbit nebude. Mně se taky nezamlouvá. Stejně jako ten pro ošetřovatelky. Ani trochu.
O povinném testování „obyčejných zaměstnanců“ jsme už psali. Třeba tady nebo tady.
O povinném očkování „obyčejných“ zaměstnanců jsme psali zde.
Proto jsem několik hodin hledala v zákonech a vyhláškách, jak je to vlastně s očkováním a testováním, pokud jde o lidi ve služebních poměrech u bezpečnostních sborů. Zdůrazňuju, že nejsem odborník na tuto problematiku. Zabývám se územním plánování a smlouvami mezi obcí a investorem o budování veřejné infrastruktury. To je moje srdeční záležitost. Bezpečnostní sbory jsou pro mě španělskou vesnicí. Přestože jsem to pojala odpovědně, prosím případně kolegy právníky, kteří tomu rozumí líp, aby mi zaslali kritiku.
Zákon č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Příslušníci bezpečnostních sborů (dále jen „příslušníci“) mají na rozdíl od běžných smrtelníků specifické povinnosti. Upravuje je § 92 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(1) Příslušník má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, na informace o rizicích výkonu služby a o ochraně před jejich působením.
(2) Příslušník má právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného služebního prostředí.
(3) Příslušník je povinen dbát, umožňují-li to podmínky výkonu služby, o vlastní bezpečnost a ochranu zdraví, i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání nebo opomenutí konání při výkonu služby. Příslušník je povinen (vybranné povinnosti):
a) dodržovat při výkonu služby právní předpisy a služební předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,
b) dodržovat stanovené postupy a používat osobní ochranné prostředky,
e) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému a psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti k výkonu služby,
f) podrobit se na výzvu služebního funkcionáře testům fyzické způsobilosti k výkonu služby; vyžaduje-li to důležitý zájem služby, též vyšetření na polygrafu,
g) podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy (tj. dle odkazu zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví – níže)
Interní nařízení
Dohledali jsme, že ministerstvo vnitra vydává nařízení k poskytování pracovně lékařských služeb. Pokud nebylo vydáno nové, mělo by tím posledním být nařízení Ministerstva vnitra č. 18/2016 ze dne 11. 5. 2016, o poskytování pracovnělékařských služeb v Ministerstvu vnitra, Policii České republiky a Hasičském záchranném sboru České republiky. Toto nařízení ovšem není veřejně dostupné (nebo se nám jej alespoň nepodařilo dohledat) a nejsme schopni posoudit jeho obsah.
K testování
Podle našeho názoru skutečně může být policistům a hasičům nařízeno, aby se podrobili vyšetření podle zákona č. 258/2000 Sb. Pořád ale narážíme na to, že podle § 64 zákona o ochraně veřejného zdraví může být laboratorní test uložen jen osobám podezřelým z nákazy které prokazatelně pobývaly v tzv. ohnisku nákazy. To by měl být podle nás limit i pro hasiče a policisty – zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v této otázce odkazuje na zákon o ochraně veřejného zdraví a ten nic jiného neumožňuje. Každému hasiči i policistovi by mělo být správně doloženo, proč jsou podezřelí z nákazy. Těžko si lze představit, že podezřelí z nákazy jsou najednou všichni hasiči a všichni policisté.
Testy nebo karanténa se prostě mají používat v případech jako je ten, kdy hasiče školil člověk se spalničkami. Pak je jasné, že ti, kdo s ním byli hodiny na školení, mohli spalničky chytit (dospělí, kteří nemoc neprodělali jako děti, mají totiž z očkování v mnoha případech nulovou imunitu). V tomto případě bylo jasné, kdo byl v ohnisku nákazy a kdo je proto podezřelý.
Posílat na testy jen ty, kdo byli prokazatelně v ohnisku nákazy, by byl jednoznačně správný postup.
Nicméně se ale nacházíme v době, kdy je antigenní testování nařizováno na základě zcela obecného a nicneříkajícího § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Také jsme dohledali, že v minulosti bylo zřejmě hasičům obecně nařízeno testování právě na protilátky na spalničky. Nezjistili jsme ale, jakým právním aktem, zda kupř. šlo jen o metodický pokyn a policisté se podrobili „dobrovolně“ nebo zda šlo o nějaké mimořádné opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Je možné, že byl také zneužit § 69 odst. 1 psím. i), ale je nutné, aby soud potvrdil, že se takto testování nařizovat nedá. Dokud se tak nestane, opatření platí a povinnosti z nich vyplývající se dají vymáhat pokutami.
Podstatné je, že za dnešní situace, dokud nerozhodne jinak soud, zřejmě může být hasičům a policistům plošné očkování nařízeno mimořádným opatřením vydaným ministerstvem vnitra podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Každé takové mimořádné opatření musí být skutečně důkladně odůvodněno. Nelze nařizovat očkování jen tak mýrnyxtýrnyx
K očkování
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon o ochraně veřejného zdraví zná tzv. pravidelná a mimořádná očkování.
PRAVIDELNÁ OČKOVÁNÍ
Nejdřív k těm pravidelným. Relevantní je § 46 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, který mj. říká: Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování. Podle § 46 odst. 2 platí, že před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace).
Očkovací vyhláška
Podrobnosti řeší tzv. očkovací vyhláška č. 537/2006 Sb. Ta řeší v § 10 zvláštní očkování proti virové hepatitidě typu A a B pro zaměstnance a příslušníky základních složek integrovaného záchranného systému. Těmito složkami podle zákona č. 239/200 Sb. o integrovaném záchranném systému jsou: Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.
Jiné povinné očkování vyhláška nestanoví.
Prováděcí předpis tedy neřeší žádné očkování proti koronaviru ani třeba proti chřipce (nemoci, která je si s koronavirem co do průběhu a závažnosti prakticky rovna) či spalničkám. Tato očkování nejsou zařazena mezi tzv. zvláštní očkování.
MIMOŘÁDNÁ OČKOVÁNÍ
Zákon o ochraně veřejného zdraví
Podle § 69 odst. 1 písm. g) je jedním z protiepidemických opatření v případě epidemie nebo hrozby epidemie také mimořádné očkování.
Podle § 80 odst. 1 písm. g) nařizuje ministerstvo zdravotnictví mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a podle písm. i) dává povolení k mimořádnému očkování.
Dohledali jsme, že v armádě se kupř. mimořádné očkování proti chřipce nařizuje opatřením obecné povahy – jde o mimořádné opatření dle § 80 zákona o ochraně veřejného zdraví. Obdobně by se tedy mohlo postupovat i u bezpečnostních sborů. Policistům a hasičům tedy může mimořádné očkování (může jít např. o spalničky, ale taky o chřipku nebo i koronavirus) nařídit ministerstvo vnitra.
Je v podstatě na tomto orgánu, komu a jaké očkování nařídí.
JAK SE BRÁNIT OČKOVÁNÍ A TESTOVÁNÍ
Vzhledem k tomu, že je možné, aby bylo policistům a hasičům očkování nařízeno, moc možností příslušníkům sborů nezůstává. K očkování ani testování pak podle našeho názoru není nutný tzv. informovaný souhlas dotčeného člověka. Přesto musí být poučen o tom, co mu může daný úkon způsobit a jaká je alternativa.
Domníváme se, že i ministerstvo vnitra musí vydat mimořádné opatření ve formě opatření obecné povahy podle § 69 odst. 1 písm. g) a i) (zde ale velmi nejasná možnost využití tohoto písmene pro plošné testování), § 80 odst. 1 písm. g) a § 94a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, má-li být skutečně testování nebo očkování nařízeno jako povinné. Proti tomuto opatření se pak mohou policisté i hasiči bránit u soudu.
JAK JE TO S TRESTÁNÍM
Přiznáme se dobrovolně, že tohle je složitá část a obzvláště zde budeme vděčni za názory kolegů k upřesnění.
Povinnost je stanovena příslušníkům v kapitole zákona nazvané „Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby“. Je tedy zjevné, že jde o povinnosti uložené v souvislosti s výkonem služby. Přesto v základních povinnostech v § 45 nenajdeme odraz povinností směřujících k bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby. Tyto povinnosti zřejmě nespadají ani pod služební kázeň. Je tedy otázka, zda porušení povinností podle § 92 je vůbec řešeno jako kázeňský přestupek.
V zákoně o ochraně veřejného zdraví se uvádí:
§ 83
Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Není nám jasné, kdo je odborným orgánem (ministerstvo zdravotnictví má hlavního hygienika, kterým je lékař). Rádi tuto otázku budeme konzultovat.
To je popravdě zajímavá úprava, protože podle zákona o ochraně veřejného zdraví ukládají krajské hygienické stanice rozhodnutím povinnost se testovat nebo karanténní opatření především jednotlivcům. Neumíme si představit, jakým způsobem bude MV plnit tuto roli ve vztahu k příslušníkům sborů. I tuto otázku ještě konzultujeme.
Podle § 63 Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti pouze neprodleně informuje o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
§ 93
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra projednává přestupky podle své působnosti stanovené v § 83.
Nedodržení povinností vyplývajících z mimořádného opatření vydaného podle § 80 zákona o ochraně veřejného zdraví, kterým se nařizuje plošné testování nebo plošné očkování v bezpečnostních sborech je přestupkem podle tohoto zákona, který se trestá pokutou až do výše 3 milionů korun. Z § 93 vyplývá, že by takové přestupky mělo trestat ministerstvo vnitra.
Konzultujeme s právníky, zda se v případě policistů a hasičů jedná o kázeňský delikt nebo o přestupek podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Rozdíly v následcích jsou markantní.
SHRNUTÍ
Domnívám se, že vzhledem ke specifické úpravě zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je možné policistům a hasičům nařídit povinné testy na koronavirus.
Domníváme se, že policistům a hasičům může být skutečně prostřednictvím opatření ministerstva vnitra nařízeno očkování proti koronaviru jako povinné. Půjde o mimořádné očkování.
Důležité je vědět, že hasiči i policisté sice nemusí k testování a očkování dát informovaný souhlas s tím, že bez něj by bylo možno test či očkování odmítnout, ale musí být rozhodně řádně poučeni o všech důsledcích a o možných alternativách. U testů se domníváme, že alternativou je rozhodně existující test ze slin.
Policisté i hasiči samozřejmě mají právo test i očkování odmítnout. Musí za to ale nést následky (to platí i pro občany, pokud by bylo očkování nařízeno plošně nám všem). Pokud by chtěli očkování a test odmítnout a mělo by to pro ně negativní důsledek, měli by se bránit u soudu.