Testování je nařízeno mimořádným opatřením. Proto se proti nedá dělat nic moc jiného, než se bránit „žalobou“ (správně návrhem na jejich zrušení). Nemyslíme si, že se dá najít nějaká „zázračná kulka“, která to všechno rozstřílí napadrť, že vám zkrátka nějaký právník vysype z rukávu návod a všechno se změní v duhu.
Nezapomeňte, že za porušení mimořádného opatření hrozí vysoké pokuty. Zaměstnancům opatření ukládá povinnost se podrobit.
BRÁNIT SE LZE ŽALOBOU PROTI MINISTERSKÉMU OPATŘENÍ.
Když se zaměstnanec nepodrobí testu, nebude mu umožněna přítomnost na pracovišti. Otázka je, jak kvalifikovat nepřítomnost.
Překážky na straně zaměstnance jsou definovány zákoníkem práce v § 196 a násl. V § 199 se uvádí:
„Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.
Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317).“
Překážka v práci samozřejěm není kde co. nemůžete říct, že máte překážku a nejdete do práce. Proto okruh překážek stanovuje zákoník práce a prováděcí vyhláška č. 590/2006 Sb.
Podle její přílohy jsou překážkamai, na které musí zamsětnavatel reagovat:
- Vyšetření nebo ošetření
- Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
- Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
- Znemožnění cesty do zaměstnání
- Svatba
- Narození dítěte
- Úmrtí
- Doprovod
- Pohřeb spoluzaměstnance
- Přestěhování
- Vyhledání nového zaměstnání
Nezdá se mi, že by nepodrobení se testu spadalo mezi tyto překážky. Půjde tedy o nějakou neomluvenou nepřítomnost? Ta by byla důvodem k vyhazovu. Zaměstnanec ale přece chce pracovat a být přítomen. Hodně se to podobá školám a řešení není nasnadě.
Může jít o porušení pracovních povinností? Má zaměstnanec povinnost se testovat? Lze to navléknout na „zdravé pracovní prostředí“ a povinnost se chovat bezpečně? Těžko říct, zákoník práce je v tom obecný. Mně osobně se pořád strašně příčí to, že povinnosti má stanovit nějaké přitroublé opatření a ne zákon. V dnešní době ale není nic jisté a soudy rozhodují děsivě. Podrží vládu skoro ve všem.
Může jít o překážku na straně zaměstnavatele, nepodrobí-li se zaměstnanec testu? Za mne jen tehdy, když by zaměstnanec odmítl jet se nechat testovat do testovacího centra, kde hrozí velké riziko nákazy. Zaměstnavatel by neměl povinnost řešit tímto způsobem, ale zajistit zdravotnici na testování nebo samotesty.
Pokud jde o GDPR a zpracování osobních údajů, myslím, že lze v souvislosti s testováním zpracovat údaje i bez souhlasu, neboť je dán veřejný zájem. Ale je to složité a chce to odborníka na tuto problematiku. Jinou věcí je, jestli opatření smí nařizovat zaměstnancům, aby hlásili výsledky testů. Za mě ne. Ale mysle si někdo, že mu bude moci úřad nařídit náhubky a že to soudy podrží?
Řešení se moc nenabízí. Zaměstnavatel se bude bát pokuty, dojde na spor. Zaměstnanec se může pokusit se zaměstnavatelem dohodnout na ukončení pracovního poměru, ale ani to není jisté – neexistuje na to nárok a zaměstnavatel vás prostě pustit nemusí.
Bránit se proti zaměstnavateli podle nás není efektivní, dokud nebude mimořádné opatření zrušeno, nebo dokud konečně společnost nepojmenuje všechno, co se nám děje, správnými jmény (ale to je utopie). Bezpráví, snad, bude řešeno až zpětně. Zaměstnavatel, stejně jako ředitel školy, bude tvrdit, že nemůže jinak. Stejně jako dozorci v lágrech: jen dělali svoji práci. Pak šli k manželce, dali si kafe a buchtu a ostatní je nezajímalo.