Na internetu najdete spoustu nepravd (a taky lží, ale o tom psát nechceme). Jednou z nich je návod s názvem „Jak se bránit, pokud vás budou chtít pokutovat za nenošení roušky“. Protože tento příspěvek uvádí lidi v omyl a namlouvá jim, že snad mohou odložit roušku a policistům navykládat nesmysly o rozporu mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví nebo hygienických stanic s Listinou základních práv a svobod nebo argumentovat krajní nouzí a oni je nechají jít a ještě popřejí šťastnou cestu, rozhodli jsme se uvést věc na pravou míru.
Mimořádná opatření je nutno považovat za zákonná
Není pravda, že by mimořádná opatření byla nezákonná nebo neúčinná nebo jste je nemuseli poslouchat. Jejich vydávání upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Spornou otázkou je, zda je to vůbec na základě velmi obecného zmocnění v § 69 možné.
Na to vám odpovíme jednoduše: ano, české soudy zatím říkají, že to možné je.
Mimořádná opatření jsou správní akty, tzv. opatření obecné povahy, a rozhodně platí presumpce jejich správnosti. Laicky řečeno: dokud je soudy nezruší, považují se za platné akty a my z nich máme povinnosti.
Ačkoli se my a třeba advokát Zdeněk Koudelka přikláníme k tomu, že KHS ani ministerstvo takovou pravomoc nemají, je to jedno. Je to zatím jen náš právní názor.
Nepomůže vám ani odkaz na krajní nouzi. Tento institut slouží k něčemu úplně jinému. Co by podle našeho názoru mohlo pomoci, ale až v soudním řízení, je tzv. výhrada svědomí. Ústavní soud se jí zabýval ve vztahu k odmítnutí očkování a judikoval následující:
„Ústavní soud zdůrazňuje, že oprávněnou výhradu svědomí nelze ztotožňovat s jakýmkoliv subjektivně vnímaným nesouhlasem s právní povinností… nýbrž tento nesouhlas musí být svým nositelem vnímán jako bezpodmínečná povinnost respektování určité závazné mravní normy v konkrétním situaci, musí jít o vážné, mravní rozhodnutí v rovině dobra a zla. Takový nesouhlas pak může vyplývat i ze silného přesvědčení ohledně možnosti nevratného poškození zdraví osoby blízké (srov. nález sp. zn. I. ÚS 1253/14, citovaný výše, bod 45).
Výhradou svědomí můžete argumentovat již policistům, ale je to pravděpodobně zajímat nebude. Z hlediska prokázání silného přesvědčení ve smyslu citovaného rozhodnutí Ústavního soudu to ale smysl mít může. Můžete ale využít příležitosti ke vzdělávání příslušníků.
Na základě opatření lze ukládat pokuty
Za porušení povinnosti stanovené mimořádným opatřením lze samozřejmě uložit pokutu. Ta je dosti variabilní, od 0,- do 3.000.000,-
Policisté mohou dát tzv. bloček (na pokutu max. do 10 tisíc Kč), jestliže ho ale odmítnete zaplatit, postoupí se věc KHS, která může vydat platební příkaz. Proti němu je třeba podat ve lhůtě 8 dnů odpor. Pak se zahájí správní řízení, kde může být uložena pokuta vyšší. Když se budete proti výsledku správního řízení bránit, podáte nejdřív odvolání, pak žalobu.
Pozor: soudy zatím nemají pro žaloby na roušková opatření pochopení.
Není pravda, že by KHS příkazy nevydávaly. Vydávají. Viděli jsme pokutu 500,- i 5.000,-
Soudy odmítají rušit roušková opatření a zpětně se rušit nebudou
Ve výše zmíněném návodu se uvádí: „Pokud by se hygienická stanice k řešení vašeho případu přesto dostala, tak argumentujte nezákonností nařízení, které už do té doby bude asi soudem stejně zrušené, a to i zpětně.“
To není pravda. Soudy zatím nic neruší a opatření, pokud přestanou být účinná (KHS i ministerstvo je mění „imrvére“, aby se nedala žalovat, resp. aby to šlo velmi ztíženě), je možné je napadnout buď jen na základě zásahové žaloby (velmi nejisté, taková věc je nyní u Nejvyššího správního soudu – jde o zákaz školní docházky) nebo se budou přezkoumávat spolu s žalobou proti uložené pokutě za přestupek.
Zrušení mimořádných opatření v dubnu kvůli tomu, že byl nouzový stav, je opravdu, ale opravdu něco jiného a také osud tohoto rozhodnutí Městského soudu je zatím nejistý, ministerstvo podalo kasační stížnost a věc bude ještě řešit minimálně Nejvyšší správní soud. Z toho, že Městský soud mimořádná opatření v dubnu zrušil, se nedá nic dalšího předjímat.
Je samozřejmě možné, že do věci zasáhne Nejvyšší správní soud. Jsou u něj teď kasační stížnosti na většinu rouškových opatření. Pak by se situace částečně změnila.
Jak se bránit
Jestliže odmítáte nosit roušku, máte možnost ji nenosit, ale zřejmě budete muset strpět případnou legitimaci příslušníky, možná i hloupé řeči a nakonec celý proces s KHS a žalobu. Je samozřejmě možné, že zrovna váš přestupek KHS nevyřeší, ale spoléhat na to nelze.
Ve správním řízení a následném řízení před soudem na základě podané žaloby můžete argumentovat nezákonností, rozporem s Listinou nebo výhradou svědomí či zdravotními riziky. Je potřeba vědět, že soudní řízení může u správního soudu trvat klidně i několik let a pokud soud žalobě neposkytne odkladný účinek, bude žalobce muset nejprve pokutu zaplatit a pak čekat na výsledek soudního řízení.