Zdá se, že nás mají hygieny v hrsti a že si mohou dělat cokoli, co se jim zlíbí. Má stačit jen udání od někoho, kdo vás nemá skutečně rád a už mažete na test a popř. do karantény. Není to samozřejmě pravda. Hygieny jsou jen prachobyčejné státní orgány a musí dodržovat všechna pravidla, která se na ně vztahují, dokonce by se k vám měly chovat s patřičnou dávkou respektu a slušnosti, jak jim nařizuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Budeme ale realisty a řekneme si spíše o tom, co máte právo vyžadovat, když na vás chtějí úředníci uvalit mnohadenní žalář.
Karanténu i povinné testování řeší zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného. Protože se obojí ukládá rozhodnutím krajské hygienické stanice (KHS), popř. u karantény i rozhodnutím poskytovatele zdravotnických služeb, mají ti, kterých se rozhodování týká, práva účastníka řízení.
Jak se testy či karanténa nařizují
Podle § 2 odst. 7 zákona o ochraně veřejného zdraví se karanténou rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (zdroj nákazy a jeho nejbližší okolí) od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
Podle § 62a jsou KHS oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy. Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.
V souladu s § 67 rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy orgán ochrany veřejného zdraví (tj. KHS) příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění. Odvolání nemá odkladný účinek.
Protiepidemiologická opatření, kterým se musí podrobit fyzické osoby, tedy každý z nás, jsou uvedena v § 64 zákona o ochraně veřejného zdraví. Patří sem povinnost:
- podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
- dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,
- zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
- zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.
Požadavky na rozhodnutí
Rozhodnutí KHS o protiepidemiologickém opatření je úplně normální správní rozhodnutí. Musí především vycházet z konkrétních podkladů a důkazů. To, že vás Franta Vopička označí se svém „bonzovacím trasovacím plánku“ jako někoho, s kým byl nad oněch magických 15 minut v těsném kontaktu, ještě to rozhodně neznamená, že máte srazit podpatky, sklapnout uši a slepě následovat pokyny hygieniků. Kdepak.
Chtějte jasně doložit, že jste skutečně byli v ohnisku nákazy: kdy, kde a jak dlouho a že jste neměli zázračný prostředek ochrany – roušku, popř. zda jste v nebyli v dostatečné vzdálenosti od zdroje nebo jestli tam skutečně nebyly vysoké stropy. Je to stejné, jako když řídíte. Policie vás musí buď chytit přímo při činu, nebo vám dokázat, že jste jeli přes Horní Dolní 120 km/h. Nebude jim rozhodně stačit, že vás viděla stará Kelišová z okna a zdálo se jí, že jste jeli moc rychle.
KHS Vám nesmí sdělit (kvůli ochraně osobních údajů), kdo je váš zdroj nákazy, ale musí jasně a bez debaty doložit, že jste skutečně byli v ohnisku nákazy, tj. v kontaktu s pozitivně testovanou osobou. Nepostačuje pouhé sdělení, že to tak bylo, je potřeba mít nezpochybnitelné důkazy, aby bylo možno rozhodnutí přezkoumat.
Tyto požadavky platí pro nařízení testů i nařízení karantény.
Může mi karanténu nebo test nařídit i lékař?
Bohužel ano. Lékařům dává pravomoc § 67 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s § 64. Není jasné, jakou formou tak musí lékaři učinit, tj. zda stačí telefonát nebo SMS. Podle§ 67 odst. 3 je opatření závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby. Podle § 67 odst. 4 se může občan proti protiepidemickému opatření bránit návrhem na přezkum do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání. Jak by se někdo mohl bránit proti obsahu telefonátu, který ani nemá nahraný? Je skutečně možné předat tak vážnou informaci SMS, kterou si ani nemusíte přečíst já sama třeba nečtu všechny SMS, které mi chodí. Je vaší povinností denně sledovat mobil nebo e-mail? Proto si myslíme, že předání má proběhnout fyzicky v ordinaci lékaře, písemnou zprávou, a úkon má být odůvodněn, aby se proti němu dalo bránit.
U nařízení karantény musí být pro nařízení protiepidemického opatření použit tiskopis (formulář).
Vaše práva jako účastníka řízení
Obecně upravuje postavení účastníků řízení správní řád. Máme např. právo nahlížet do spisu, v průběhu procesu se vyjadřovat, uplatňovat námitky a podobně. V § 94 odst. 3 zákona o ochraně veřejného zdraví se jasně říká, že fyzická osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění nařizováno podle § 67, je účastníkem správního řízení. Samozřejmě si můžete také zvolit zástupce.
Více o právech účastníků správních řízení si přečtěte třeba zde.
Pokuty, aneb když neposlechnu hygienu
O tom, jaké hrozí pokuty za neuposlechnutí nařízení hygieny ohledně testu, jsme psali zde. Podobně to platí pro karanténu.
Co dělat, když máte telefonát od hygieny
Když vám zavolá někdo, kdo bude tvrdit, že je z KHS a volá kvůli koronaviru, můžete říct třeba toto:
„Nevěřím, že jste z KHS. To byste musela znát zákon o ochraně veřejného zdraví a věděla byste, že jako orgán musíte vydat písemné a především řádně odůvodněné rozhodnutí s udáním kvalifikovaného kontaktu a doložením této skutečnosti. Nic takového mi nepřišlo. Nepřeji si, abyste mne nadále obtěžovala podobnými telefonáty, které mi způsobují psychické problémy. Upozorňuji Vás, že po poradě s advokátem budu uplatňovat odpovědnost za způsobenou újmu, jestliže se ukáže, že rozhodnutí bylo nezákonné nebo půjde o nesprávný úřední postup. Tuto odpovědnost budu uplatňovat včetně regresu na konkrétního úředníka, který rozhodnutí vydá.“
Jak se bránit aneb co mám dělat, když mi to stejně nařídí
Neměla-li hygiena pádné důkazy, a přesto vám karanténu nebo test nařídila, je to špatné. Zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Může tedy následovat řízení o přestupku a udělení pokuty. To znamená, že máte volbu – pokuta nebo test a karanténa.
Přesto je nutné se odvolat, pokud věc nechcete nechat jen tak. Lze očekávat, že nadřízený orgán, ministerstvo zdravotnictví, kašle na lidská a občanská práva stejně jako KHS. Proto vám nezbude nic jiného, než se bránit ještě žalobou. Ani soudy ale dnes neskýtají žádnou útěchu, pokud jde o ochranu před šikanou státní správy. Přesto stojí za to jim i otázku karantény předložit k rozhodnutí.
Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí.
Pokud vám karanténu nařídí lékař, musíte do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, KHS. O vašem dalším osudu pak rozhoduje KHS a proti jejímu rozhodnutí už není možné podat odvolání. Pokud se chcete bránit, je tedy nutné jít přímo k soudu.
Někdy příště si řekneme něco o tom, jestli může být nenošení roušky trestným činem a podíváme se na to, jak můžeme být omezeni v rodičovské zodpovědnosti, kdybychom nedávali dětem roušky nebo je nevzali na testy.