Dnes mne na Novinky.cz zaujal článek o majitelce obchodu, která z důvodu obavy o zdraví zakazuje vstup očkovaným do své provozovny. Případem se už zabývá naše slavná ČOI, protože by prý mohlo jít o diskriminaci. Moc tomu nerozumím – to, že celý rok nikam nesmíte bez zahaleného obličeje diskriminace není? To, že vás kdejaký felčar obtěžuje s dotazy, zda jste očkovaní diskriminace není? To, že se děti mají testovat, aby měly přístup ke vzdělání diskriminace není a když se někdo z obav o zdraví rozhodne, že prostě očkované v obchodě nechce, diskriminace je?
„Podle právního názoru ČOI by takové jednání mohlo naplňovat znaky diskriminace,” řekl mluvčí ČOI Jiří Fröhlich, podle něhož se inspekce bude tímto případem dál zabývat. „V obecné rovině mohu sdělit, že za porušení zákazu diskriminace hrozí ze zákona pokuta až do výše tří milionů korun,” podotkl Fröhlich. Michálková tvrdí, že se ničeho protiprávního nedopustila.
Já sama si myslím, že by si každý obchodník měl mít možnost vybrat. Každý by si měl zvolit, jestli chce obsluhovat ukřičené hažarty (já bych byla tak vděčná, kdyby do některých míst nesměli!) nebo jestli nechce mít v podniku neočkované a nebo naopak očkované nebo jestli někam smí jen ženy a jinam naopak jen muži a někam jen nebinární tvorové. Problém by měl zkrátka vyřešit trh a je to. Když někdo přijde s hloupým podnikatelským nápadem, měl by zkrachovat a svět se točí dál.
Nicméně, v dnešní době přitroublé politické korektnosti, kdy si rozum dávno vzal dovolenou, to nemají podnikatelé tak snadné. Proto znovu doporučuju následovat judikaturu Ústavního soudu, která připustila možnost vyloučení zákazníků, aniž by se jednalo o diskriminaci. Psala jsem o tom v souvislosti s rouškami a napíšu to znova.
Dejte si na dveře ceduli tohoto znění:
