Přemýšlíme s Davidem dnem a nocí o tom, jak řešit tu zpropadenou očkovací vyhlášku co nejrychleji. Protože to nevypadá, že by celou Poslaneckou sněmovnu a Senát vzal čert, budeme to muset zkusit my obyčejní smrtelníci.
Podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu může návrh na zrušení jiného právního předpisu (tj. i téhle vyhlášky) podat:
- vláda,
- skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,
- senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
- zastupitelstvo kraje,
- Veřejný ochránce práv,
První možnost tedy je okamžitě začít bombardovat tyto subjekty prosbami o to, aby vyhlášku napadly, jakmile to bude možné. Vím, že je to dost utopické, ale zkusit se musí všechno. (Na Ústavní soud se samozřejmě mohou obracet i fyzické osoby a žádat zrušení zákonů či vyhlášek, ale jen spolu s ústavní stížností proti rozhonutí obecného soudu a uznejte, že než byste se tam s rychlotí naší justice dohrabali, dostali byste asi 20 teček nebo víc pod novým heslem očkovací kampaně „Jedna tečka za druhou“).
Další možností, kterou může využít i „plebs“, je bohužel soud například o neplatnost výpovědi, pokud ji kvůli neočkování dostanete. Soudit se můžete např. i v řízení o přestupku, který spácháte tím, že se slavnou vakcínou neočkujete. Soud si pak vyhlášku posoudí a shledá-li ji nezákonnou či dokonce neústavní, nepoužije ji.
Čl. 95 odst. 1 Ústavy zní:
Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.
Bizár, co, kam jsme se to dostali…