Na našem moravskoslezském setkání jsme zjistila jednu podstatnou věc – lidi, moje milé, moji milí, já MŮŽU JÍT KONEČNĚ K VOLBÁM! Nevídáno, neslýcháno, děkuji tímto za sdělení této pro mne velmi důležité informace. A koho že MŮŽU volit?
Až dočtu knihu GEN, hned se vrhám na Anarchokapitalismus. O tomhle se musím dozvědět všechno.
Můj muž asi zůstane u tradičnějších stran, ale já se cítím konečně svobodná ve volbě. Uf. To to trvalo. 22 let… Snad si vylepším reputaci u těch, které tak strašně naštvalo, že k volbám nechodím. Nepůjdu tam ani letos, ale konečně MŮŽU.
P. S.: A taky děkuju za tohle. Vlilo mi to sílu do žil. (Jestli si to tady pisatel přečte!) Kvůli autorovi má cenu nepřestat, i kdybych ankonec měla být terorista. Do Prahy jezdím, a s ČD už zase i ráda (nemusíte mít náhubky), ale necítím se jako nějaký chytrý mudrc, který má co předat. A ani nechci vystiupovat a dělat ze sebe hvězdu, člověk stejně musí všechno činit jen sám za sebe, tak, jak to paovžuje za nejsprávnější a nejprospěšnější, bez nároku na cokoliv. Pak to má konečně smysl.
