Dnes jsem se dozvěděla, že jediný opravdový kamarád mého synka odjíždí na celé prázdniny pryč. Jsem z toho vážně pryč, protože to pro toho desetiletého kluka znamená, že bude o prázdninách prakticky sám v Brně. Vím, že je hloupé dávat všechna vajíčka do jediného košíku, ale nějak jsem nevěděla, kde přesně měl potomek nové kamarády během pandemické šaškárny sehnat. Tak tu sedím, trochu je mi do pláče, protože vidím, že na to nebohé děcko, které nikomu nic neudělalo, dopadá další zbytečný trest – samota.
Protože se to naší rodině už vyplatilo, dávám nový inzerát: tentokrát nesháním kamarádku pro dceru, ale príma parťáka pro chytrého a hodného a veselého kluka. Neváhejte se ozvat, jestli i vaše děti zůstaly tak nějak samy, protože nemůžou chodit do školy a před pandemií to s kamarády kvůli věku ještě tak nějak neuměly. Děkuju.
P. S. Teď už brečím doopravdy… je mi strašně zle z tohoto nového hnusného světa, ve kterém jsou děti hlavní obětí zločinců, šílenců a maniaků.