Kdo je autorem tohoto výroku: „Argumentaci považuje za zcela nemístnou, stejně jako neustálé porovnávání onemocnění COVID-19 s běžnou chřipkou, která sice také v některých případech může způsobit závažné zdravotní potíže či dokonce smrt, ovšem v neporovnatelně menším počtu případů, a tudíž ani časté sezónní epidemie běžné chřipky nezpůsobují přetížení zdravotního systému tak, jak k němu v případě nedostatečných preventivních opatření dochází všude ve světě při pandemii COVID-19, u níž navíc vše nasvědčuje tomu, že, vzhledem k výrazně nakažlivějším novým a možná (i pro stále nižší věkové skupiny), nebezpečnějším variantám, bohužel zdaleka neřekla, i přes stoupající proočkovanost populace, poslední slovo.

a) Novinář ze Seznamzprávy

b) ministr zdravotnictví

c) Nejvyšší správní soud.

Chcete-li znát odpověď, musíte tento text dočíst do konce!

Píšete mi často, co má David ještě přidat do žaloby, jedno jaké. Většinou je to požadavek na to, že „není epidemie“, popř. že nebyl (a teď nevím, jestli použiju to správné slovo) izolovaný virus. To druhé bych nepoužila, i kdybyste mne natahovali na skřipec, to první je ošemetné. My samozřejmě od prvopočátku do podání uvádíme, že „nejsou čísla“, která by zakládala důvod pro nějaké mimořádné kroky a že „za obyčejných chřipek“ to bývá horší, hlavně, že jsou pak lidé doopravdy nemocní a nikoliv jen pozitivně natestovaní. Je až děsivé, že úplně první podání jsme soudu poslali už v březnu 2020 (a od té doby jsme se dostali leda do mnohem horší situace).

Od té doby průběžně „hážeme“ v žalobách čísly, mapami s výskytem covidu a chřipky, obsazeností nemocnic, nevypovídajícími PCR testy a taky smrtností viru a tím, že opravdu, ale opravdu neumřelo nějaké šílené množství lidí. Na rozhodování soudů to nemá vliv – z mnoha důvodů, které jsou všechny uvedeny v desítkách rozhodnutí, ať už Ústavního, Městského nebo Nejvyššího správního soudu. Já osobně se spíše bráním tomu, aby se tlačilo na to, aby soudy uznaly, že není epidemie (nebo hrozba návratem koronaviru, což snad ani nejde prohlásit), protože takové konstatování zcela jasně implikuje otázku: „Až bude empidemie, ať už jakkoli potvrzená, nejspíše jen nevypovídajícími testy, tak se stane co? Opatření snad budou přiměřená? Vážně? „

Moje odpověď je: „100% ne, nikdy.“ Nesouhlasím s názorem, že v situaci, kdy bude pozitivně testováno cca 1500 lidí na 100 0000 lidí, je zde naprosto oprávněný prostor pro aplikaci šílených restrikcí, zavírání lidí v bytech (o vězení smí rozhodovat jen soud na základě prokázání viny) nebo pro povinnou vakcinaci či třeba instalaci armády do ulic s povolením střílet ostrými.

Naopak – od počátku jsem chtěla, aby soudy řekly, že naše společnost má jedinou naprosto klíčovou hodnotu, a to lidskou důstojnost, kterou se všecko poměřuje. Proto není možné zavádět prakticky žádná omezující opatření, jedině snad zákaz návštěv v nemocnicích a důchoďácích nebo vyhlásit ve školách, kde jsou desítky procent nakažených dětí na 14 dní volno. Zkrátka to, co jsme dělali dosud a co se sovědčilo. Dnes, když se navíc ten, kdo chce, může očkovat, a delta mutace je jenom rýma, nedávají žádná jiná opatření smysl. Pro mne by ovšem nebyla smysluplná nikdy, dokud bychom nebyli v situaci podobné středověkým morovým epidemiím. V takových časech by se ale lidé izolovali od ostatních dobrovolně a stát by prakticky nemusel žádné zákazy a příkazy vydávat. Nikdo by nechtěl s 60-90% pravděpodobností zemřít.

Proto považuju za naprosto zbytečné psát do žalob, že není epidemie, stejně jako je to pro mne úplně irelevantní téma k hovoru. Nicméně to do podání tu a tam dám, ony ty mapky, které jsem použila třeba do návrhu proti testům na táborech, vypadají celkem vtipně, no ne? To první je covidová situace začátkem prázdnin, kdy děti nesměly prakticky ani hnout zadkem, aniž by jim někdo šťoural v nose, a ta druhá je chřipková epidemie z (tuším) roku 2018, data Fakultní nemocnice Brno. Dobře se podívejte na ta čísla na 100 000 obyvatel. A to u covidu nejsou ony jednotky ani nemocní, jen pozitivně otestovaní zbytečnou metodou.

Soud se zatím těmi mými krásnými mapkami nezabýval, tak nevím, jestli si je vůbc prohlédne. Krom vložení obrázků jsem do „žaloby“ samozřejmě napsala i názor na „epidemii“ a sáhodlouze popsala, že tu skutečně není žádná strašná nemoc, natož epidemie. No uvidíme, já tomu šance ale nedávám. Naštěstí tuto žalobu nedostal aspoň senát mého nejneoblíbenějšího předsedy Camrdy, kterému soukromě pro jeho neuvěřitelně procovidí názory říkám Carda (to asi víte, proč). Jen si přečtěte, co Carda napsal do včerejšího rozhodnutí. Že je to jak od dobrého uvědomělého redaktora ze Seznamzprávy, že jo? Přemýšlím, jestli u toho měl nasazenu ochranu a nad dojemnými osudy obětí covidu žalem plakal a lomil rukama:

Pokud jde o argumentaci, v níž navrhovatel zlehčuje nebezpečnost onemocnění COVID19, Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 10 Ao 1/2021 – 148, konstatoval, že nebezpečí spojené s touto nemocí je všeobecně známé, neboť v souvislosti s touto nemocí zemřelo pouze v ČR více než 30 tisíc osob a v 1. čtvrtletí roku 2021 se české nemocnice přiblížily kolapsu. Přitom je rovněž obecně známo, že čísla udávající tzv. nadúmrť, tedy o kolik osob zemřelo v době pandemie více, než by odpovídalo průměrným počtům zemřelých za dané období, jsou ještě vyšší a ukazují rovněž na nepřímé, „ne-covidové“ oběti pandemie, tedy osoby, u nichž v důsledku přetížení zdravotního systému „covidovými“ pacienty nedošlo ke včasnému odhalení či včasné nebo dostačující léčbě závažného „ne-covidového“ onemocnění, rovněž s fatálními důsledky pro tyto pacienty.

K tomu by bylo možné hovořit o dalších osobách, které sice v důsledku onemocnění COVID-19 či v důsledku zmiňovaného přetížení zdravotního systému nezemřely, nesou si však trvalé zdravotní následky, rovněž by bylo možné zmínit obrovské ekonomické náklady pandemie atd. Argumentaci, v níž navrhovatel uvádí, že „to, že v populaci, která se setkala s novým virem, zemřelo několik promile lidí, je podle navrhovatele zcela akceptovatelné (zejm. když ani nevíme, kolik lidí ve skutečnosti umřelo na covid, kolik pouze s pozitivním testem v důsledku negativních následků opatření exekutivy)“, považuje Nejvyšší správní soud za zcela nemístnou, stejně jako neustálé porovnávání onemocnění COVID-19 s běžnou chřipkou, která sice také v některých případech může způsobit závažné zdravotní potíže či dokonce smrt, ovšem v neporovnatelně menším počtu případů, a tudíž ani časté sezónní epidemie běžné chřipky nezpůsobují přetížení zdravotního systému tak, jak k němu v případě nedostatečných preventivních opatření dochází všude ve světě při pandemii COVID-19, u níž navíc vše nasvědčuje tomu, že, vzhledem k výrazně nakažlivějším novým a možná (i pro stále nižší věkové skupiny), nebezpečnějším variantám, bohužel zdaleka neřekla, i přes stoupající proočkovanost populace, poslední slovo. Ani odpůrce ani soud není povinen tyto notoriety, včetně ve světě všeobecně uznávané účinnosti a prospěšnosti prostředků k ochraně dýchacích cest během pandemie onemocnění COVID-19, navrhovateli, resp. jeho zástupci, či komukoli jiném stále znovu vysvětlovat, to však nic nemění na výše uvedených závěrech o nutnosti důkladného odůvodnění konkrétního rozsahu povinnosti nosit prostředky k ochraně dýchacích cest ve vztahu k aktuální epidemické situaci, prognóze jejího vývoje a při zohlednění možných negativních důsledků nošení těchto ochranných prostředků pro běžnou populaci a zejména pro v daném ohledu rizikové osoby.

Musíte ale uznat, že Carda pobavil. Tohle tvrzení je hodné nějaké vydařené silvestrovské šou: „Ani odpůrce ani soud není povinen tyto notoriety, včetně ve světě všeobecně uznávané účinnosti a prospěšnosti prostředků k ochraně dýchacích cest během pandemie onemocnění COVID-19, navrhovateli, resp. jeho zástupci, či komukoli jiném stále znovu vysvětlovat.“

Já bych jen Cardu trochu opravila – osobně mi cca 750 000 mrtvol ročně na chřipku (nikoli s chřipkou) nepřijde zase tak málo, když uvážíme, že tu s lidstvem chřipka koeexistuje slušných pár let (to jsou desítky a desítky, spíš stovky milionů zbytečně ztracených životů – lidí, kteří tu ještě mohli tolik let být!). Nechápu, jak to může někdo takto zlehčovat. Fuj, hanba! Takovou notorietu snad nezná? A to je soudce?

%d bloggers like this: