Dostala jsem dnes smutný e-mail. Se svolením autorky jej zveřejňuji a doporučuji všem, kdož si libují v opatřeních, která teď řídí a hlavně ničí náš život, aby se zamysleli. Spolu s touto skvělou ženou, která se sama stará o tři děti a ještě si najde čas, aby se bila za jejich život a budoucnost, se ptáme ministra, co s tím hodlá dělat? Nebo snad nemá tato rodina žádnou lidskou hodnotu?
„Vážený pane ministře,
jsem matka samoživitelka, na níž je závislá existenční situace celé naší čtyřčlenné rodiny. Mám děti ve věku: 19 let (těžce mentálně postižený autistický syn – praktická škola), 11 let – dcera (5. třída), 6 let – dcera (1. třída). Nejsem si úplně jistá, jak mám prakticky a technicky zvládnout výuku nejmenší dcery a současně sedět u těžce mentálně postiženého syna a pracovat s ním na praktických úkolech, které dostává z praktické školy.
Do toho mám prosím ještě home office. Za současné situace bilancuji mezi prioritami, kdy mé dceři hrozí mezery ve vzdělání, kvůli tomu, že se s ní nemohu intenzivně učit a existenční závislostí na mé práci z domova, kdy potřebuji zajistit také základní životní potřeby svých dětí, jako je jídlo, teplo a střecha nad hlavou. O takových maličkostech jako je potřeba notebooku pro každé z dětí, a minimálně speciálně pedagogického asistenta k synovi, kterého má k dispozici ve speciální škole ani nemluvě…
Jako matka, která je sama s třemi dětmi (z toho jedním silně postiženým) se mám co ohánět i bez Vašich zákonem vymyšlených novel a dodatků, které jste v nouzovém stavu upíchli horkou jehlou. Jedním z nich je například škola online, kterou jste nařídili povinnou ze „zákona“ od září tohoto roku. Jak jsem ale pochopila, tento zákon nebere na zřetel výjimky, jako jsou rodiče samoživitelé, kteří se mají co ohánět i bez toho, aniž by museli své děti vyučovat, přesto, že k tomu nemají dostatečnou kvalifikaci.
Navíc z nás ještě, jestli jsem správně pochopila, chcete mít i speciálně pedagogické pracovníky???
Prosím Vás tedy o řešení mé situace, kdy jako jeden rodič mám doma tři děti. Z toho jedno absolutně závislé na mé péči a druhého prvňáčka, který potřebuje soustavný dohled. Máte i pro takové situace metodiku, jak mám jako rodič postupovat???
Jak mohu být současně u jednoho dítěte, věnovat se mu a dozorovat, zda zadanému učení porozumělo, a do toho být k dispozici druhému dítěti specificky postiženému kognitivně poznávací poruchou? Upozorňuji, že nejsem pedagog, natož speciální pedagog. Na to, jestli se nepletu se studuje vysoká škola až pět let a je třeba praxe, aby člověk mohl učit děti.
Proto se Vás tážu, máte k dispozici nějaké doporučení nebo manuál nebo asistenty nebo domácí učitele, kteří pomůžou nám rodičům, aby byl Váš požadavek objektivní a realizovatelný i v domácnostech, kdy na jednoho rodiče připadá více jak jedno dítě, které navštěvuje různé stupně a druhy škol??
Nebo mám brát Vaše výše uvedené nařízení „v nouzovém stavu“ jako diskriminační pro určité skupiny rodičů a dětí??
Bylo by od Vás objektivní, abyste zvážil jak Vámi vydaná nařízení bude možné uvést do praxe, než dáte všem na vědomost jejich zákonnou povinnost.
Předem děkuji za Váš čas a doufám, že se stávající situací budete zabývat.
S pozdravem XYZ, MATKA