Je pro mne opravdu šokézní, jaké báchorky se dají na internetu nalézt. Dosud jsem byla přesvědčena, že nejpraštěnější záležitostí jsou pornostránky (dark net je pro mne neprobádanou záležitostí, tak mi odpusťte naivitu). Od propuknutí nejhorší pandemie všech dob si ale říkám, kam se péčko hrabe na koronavirové bludy. Dnes si řekneme něco o tom, jak spolupracují školy s KHS v rámci epidemiologických šetření.
Je značně naivní představa, že státní orgány nejsou vybaveny pravomocemi. Jsou. Zvláště pak zákon o ochraně veřejného zdraví dává KHS možnosti, ze kterých se až tají dech. Novela zákona tomu všemu ještě dodala:
V ustanovení § 62a se mj. píše:
Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.
V komentáři se uvádí:
Zavádí se pojem epidemiologické šetření. Epidemiologickým šetřením je zvláštní procesní postup odborně způsobilých zaměstnanců krajských hygienických stanic, který není kontrolou (státním zdravotním dozorem) ve smyslu kontrolního řádu, zaměřený zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy, což je místo, ve kterém se šíří nákaza. Součástí ohniska nákazy je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich prostředí. Základní rozdíl oproti kontrole podle kontrolního řádu je ten, že cílem epidemiologického šetření ani jeho smyslem není primárně zjistit dodržování či porušování právních povinností, nýbrž ověřit diagnózu a zjistit ohnisko nákazy. Epidemiologické šetření se provádí jak ve vztahu k osobám, které již určitým infekčním onemocněním onemocněly, tak ve vztahu ke zdravým fyzickým osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy a jsou tudíž podezřelé z nákazy. Jeho cílem primárně není zjišťování, jak osoby plní povinnosti uložené zákonem nebo na jeho základě. Při epidemiologickém šetření se zjišťují informace související s možností přenosu šetřeného infekčního onemocnění, které jsou důležité z hlediska zamezení dalšího možného přenosu infekce. Při provádění epidemiologického šetření je všem osobám uložena povinnost sdělit okolnosti důležité v zájmu tohoto šetření. Této povinnosti je třeba rozumět tak, že osoby jsou povinny sdělit pravdivě veškeré údaje požadované v souvislosti se šetřením. Není však vyloučeno, že osoba bude dotazována i na skutečnosti, které by mohly být vyhodnoceny jako podezření ze spáchání přestupku či trestného činu. Protože podmínky pro odepření součinnosti v rámci epidemiologického šetření nejsou nijak upraveny, tak jako je tomu u podání vysvětlení či svědecké výpovědi, je třeba v souladu s ústavní zásadou zákazu sebeobviňování dospět k závěru, že ohledně takových skutečností není osoba povinna informace sdělit a nelze ji k tomu ani nutit.
Podle okolností je epidemiologické šetření zaměřeno na cestovatelskou anamnézu, na získání seznamu osob, s nimiž onemocnělá osoba nebo osoba podezřelá z nákazy přišla do kontaktu, aby bylo možné prověřit jejich aktuální zdravotní stav a stanovit opatření k zamezení případnému dalšímu šíření nákazy. Zjištění co možná nejúplnějšího seznamu osob, které se potenciálně mohly šetřenou infekcí nakazit, je nástrojem jak účinně a co nejrychleji zabránit jejímu šíření. Podle druhu infekce se stanoví více či méně přísná kritéria k určení osob, která budou považována za potenciálně přišedší do kontaktu s infekčním onemocněním. Příkladem budiž přístup, kdy jsou šetření podrobeny pouze „kontakty“ splňující předem stanovenou definici, například u některých vzdušných nákaz v dopravních prostředcích cestující sedící ve stejné řadě a +/- například dvě řady vzhledem k sedadlu osoby, která je zdrojem nákazy. Na základě výsledků epidemiologického šetření rozhodne krajská hygienická stanice o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy.
Přestupkem dle § 92n odst. 1 písm. h) je nesdělení okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. Za tento přestupek je možno uložit pokutu do 3 000 000,- Kč. Prdel to prostě nebyla a není.
Jak vidíte, škola prostě musí s KHS spolupracovat a musí jí sdělit potřebné informace. Mezi ty se nepochybně počítají i kontakty na rodiče a seznamy žáků ve třídách. Není v tom podle mne žádný rozpor s GDPR, protože jednak údaje nikam neunikají, ale KHS s nimi musí samozřejmě nakládat opatrně a chránit a je, a jednak GDPR zná výjimky z důvodu ochrany veřejného zdraví.
Ona ta právní úprava dává smysl, když jde o vážné nemoci. Bohužel je, stejně jako cokoliv jiného, velmi snadno zneužitelná.
Ale já vím, co mi na to řeknete: je to v rozporu s Listinou a základními právy!!!!!! Tohle, když KHS a škole řeknete, tak se chytnou za hlavu litující, že jim to zatím ještě nedošlo. A když k tomu přidáte výhružku, že za to někdo za to musí pykat, bude to mít teprve ten pravý účinek. Vím, co máte v tomto okamžiku na jazyku – svrbí vás náslecující logická otázka: „Dá se podat trestní oznámení???„