Včera jsem měla hezký podvečer. Moje kamarádka Alice vyprávěla mě a skupince těch, kterým nejsou věci fuk, o svých zkušenostech s chozením za politiky a předkládáním požadavků k řešení. Závěr je jednoznačný: nebojte se sjednat si schůzku s vaším poslancem nebo senátorem (starostou, radním, zastupitelem…) a chtějte po něm jediné: jasné vyjádření se k tomu, jak se staví ke covidpasům a vytvoření dvou kategorií lidí.
Alice říká, že je úplně jednoduché se s politikem sejít. Je to člověk jako vy, z masa a kostí, navíc vy jste ti, komu má takový poslanec „sloužit“ a o koho se má zajímat. Politika prý můžete odchytit na různých místech a různými způsoby. Někteří reagují na e-mail, některým lze jednoduše zavolat, jiné potkáte třeba na ulici (když jste pozorní). Také mívají poslanecké pondělky, kdy jsou ve svých kancelářích v regionech. První krok – určení data schůzky, je to nejjednodušší.
Pak přichází složitější část – politika musíte zaujmout. Důležité prý je vědět, proč za politikem jdete – každý z nás má osobní příběh, který žijeme, každý z nás má nějaké starosti a trápení, které chceme řešit. Není na škodu vzít s sebou děti – vždyť o ně většině z nás jde a kvůli nim to všechno děláme. Ukažte politikovi, o kom rozhoduje – nejde o fiktivní bytosti tam někde v podhradí, ale o skutečné živé dítě, kterému teď není dvakrát do zpěvu.
Podle Alice nemá cenu psát hromadné e-maily. Já s tím po zkušenostech souhlasím. Není nad osobní kontakt.
Kromě osobního příběhu je dobré mít i podklady, které chcete politikovi předat. Domnívám se, že je důležité být maximálně profesionální, proto je třeba mít seriózní podklady. Je čistým faktem, že politikové jsou mnohdy závislí na svých asistentech, kteří jim nemusí dávat potřebné informace. Proto je docela možné, že politik o řadě věcí ani neví, je to jen člověk a nedokáže sledovat potřebné zdroje.
Pokud chcete např. jednat o covid pasech, dejte politikovi stanovisko Rady Evropy, které je k zeleným průkazkám značně kritické. S sebou můžete vzít i dokument Úřadu pro ochranu osobních údajů. Doporučuju rovněž výborný článek advokátky Vališové ke covidpasům.
Důležité je politika na schůzce z ničeho neobviňovat, trochu ho pochválit (u většiny z nich je za co chválit, jsou to lidi a dělají i dobré věci). Na med se vždycky chytne víc much než na ocet. (To si vezmi, Vendulo, k srdci, s tou tvou věčnou kritikou, sarkasmem a naštváním, si jistě řeknou mnozí z čtenářů blogu.).
Slušné chování, žádné hádky a poděkování za čas, který s vámi politik strávil je samozřejmostí, kterou nebudu zdůrazňovat.
Když se s politikem setkáte, připomeňte se mu po schůzce a pěstujte kontakt. Neznamená to, že ho máte denně spamovat články z Aeronetu nebo z Otevři svou mysl (to ideálně nedělejte ani mně), ale poděkování za schůzku a zaslání RELEVANTNÍCH informací vůbec neuškodí. Za nějaký čas se můžete zeptat, co na základě slibů ze schůzky podnikl.
NEVÁHEJTE PROTO. OBJEDNEJTE SE JEŠTĚ DNES NA SCHŮZKU S POLITIKEM. PŘIPRAVTE SI PODKLADY, ÚSMĚV A PŘÍBĚH, SE KTERÝM NA SETKÁNÍ PŘIJDETE. BUDETE MÍT DOBRÝ POCIT, ŽE JSTE NĚCO UDĚLALI A JEŠTĚ S VELKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ OBRDŽÍTE I DOBROU KÁVU.