Už před časem jsem psala, že se opravdu bojím stavu klimatické nouze, který by znamenal konec lidské důstojnosti, svobody a základních práv navždy. Nezdá se mi ale, že by to trápilo nějaké významnější množství lidí. Většina českého národa řeší zástěrku (covid) a pak svoje malé zbytečné blbosti typu nákupu békovin v Primarku nebo grilovaček či chlastaček (jak já to nesnáším!) se stejně přízemními známými a čerta se stará o budoucnost vzdálenější než je víkend. Přitom se nám už dávno nad hlavami stahují mimořádně temná mračna, která na sebe vzala podobu „Zelené dohody pro Evropu„. Ač jsem srdcem i duší přítel planety a zvířata mám nepochybně radši než 99 % lidstva, je mi smutno a úzko z toho, že se ženeme do záhuby a ještě za ni děkujeme.
Na mém blogu není dost místa, abych do detailu vysvětlila, proč mám husí kůži z Rebelů proti vyhynutí a proč cítím mrazení v zádech srovnatelné s tím, když si čtu něco o stalinistickém Rusku. Mám strach z klimatických žalob a mám strach z právníků, kteří za nimi stojí. Obávám se nového evropského klimatického práva. Nevím,c o pro nás bude znamenat „Green Bond Standard“ a neumím si představit, co dobrého komu přinese „Sustainable Food System“. Mám noční můry z toho, že mám nadále „poslouchat vědce“.
Bojím se toho, že mne a hlavně moje děti čeká život ve vězení, byť se bude vydávat za svobodu. Umím si představit svět, ve kterém nebude dovoleno vlastnit nemovitost, auto, nebude možno cestovat ani jíst to, co by člověk chtěl. Nebude možno v zimě topit neschválenými způsoby a nebude přípustné se vykoupat nebo používat elektřinu nad státem dovolený limit. Na příděl může být všechno a jediným příjmem bude ten zaručený, který ale dostanou jen poslušní a nekritizující. To není vize vhodná na uzavřené psychiatrické oddělení, ale možný vývoj světa a společnosti, pokud se ona pověstná otravná menšina nechá taky umlčet.
Je zajímavé, že na podobné věci upozorňuje i soudce Nejvyššího správního soudu Šimka:
Od Ústavního soudu jsem také čekal jasnější slovo o tom, kdo a jakým způsobem poskytuje za nouzového stavu soudní ochranu proti jednání exekutivy. Ztratila se spousta času pátráním po tom, kdo má co dělat, přičemž Ústavní soud byl velmi skoupý na jednoznačná vodítka pro správní soudy. Museli jsme si poradit sami a bohužel v řadě případů jsme přicházeli s tím již zmíněným „křížkem po funuse“. I proto je nyní důležité, aby správní soudy vše podstatné vyjasnily a byly dobře připraveny na další mimořádné situace. Nemusí jít jen o případnou další podzimní pandemickou vlnu (doufejme, že nenastane), ale i o události, které se dnes zdají být stejně absurdní a nepravděpodobné, jako se v zimě 2019/2020 zdála pandemie Covidu-19, tedy třeba o energetické katastrofy (blackouty), sucha, migrační vlny velkého rozsahu, rozsáhlé kyberútoky působící rozklad zásobování, válečné konflikty nedaleko nás apod.
Kolik je ale dalších soudců, kteří by vůbec byli ochotni o takových věcech poslouchat, natož přemýšlet a pak vzít tyto myšlenky za své? Moc ne… soudci nejsou ničím výjimeční. Jsou jen naprosto obyčejnými lidmi, obvyklým vzorkem společnosti se všemi špatnými (a tu a tam dobrými vlastnostmi).
Nepočítejte proto prosím s tím, že nějak „probudíte“ všechny lidi, nepotřebujete je. Podívejte se, jak funguje nepřítel – liberální levice. Je jich snad mnoho? Ne není, je jich hrstka, ale jsou umanutí, otravní a hodně křičí, naříkají a kňourají, dokud nedosáhnou svého. Podívejte se, jak staletí funguje politický islám a jak dobře mu to vychází. Vždyckytrefí do černého, ačkoli je to na úkor většiny. Buďte jako oni – neústupní a hlasití. Otravná menšina vítězí, neboť většina se podvolí. A nezapomeňte dobře studovat praktiky nepřítele, bez toho ho nedokážete porazit. Já ho znám docela dobře, vždyť jsem v jeho řadách fungovala řadu let (v environmentálních nevládkách) a dokonce jsem některé jeho „pěšáky“ i učila (na fakultě sociálních studií MU).
Když si čtu manifesty a proklamace spolků jako je český Re-set, který vytvořil „platformu pro sociálně-ekologickou transformaci, zdá se mi, že hledím na výkřiky komunistů, kteří slibují lidem ráj na zemi, ale jen některým. Ráj, za který mnozí zaplatí svobodou a možná i životem.
Naše společnost čelí spojitým krizím: klimatickému rozvratu a ekologické devastaci, sociální nerovnosti, ekonomické nestabilitě i krizi demokracie. Projekt otevírá po vzoru celoevropské iniciativy Green New Deal for Europe debatu o řešeních, která by propojila přechod k ekologicky udržitelné ekonomice založené na obnovitelných zdrojích energie se snižováním nerovností, zlepšováním kvality života a demokratizací společnosti. Formou kulatých stolů vytváříme participativní proces, v němž se diskuse mohou účastnit lidé z mnoha rozdílných sfér od členů ekologických hnutí přes odbory až po iniciativy za dostupné bydlení či na podporu demokracie. Hledáme odpověď na současnou krizi — i spojenectví, která ji mohou prosazovat.
Z webu re-set.cz
Nezdá se vám taky, že jste podobné fráze už slyšeli? Že jste je, vy o něco starší než já, četli v učebnicích v sedmdesátých letech? Dopadl snad jakýkoliv pokus o násilnou a nechtěnou transformaci společnosti s cílem dosažení obecné blaha dobře? Mám strach.
Já vím, že všechno je pomíjivé a že i nová zelená dohoda zestárne a padne a přijde další nový světový řád. Jen se děsím toho, co nás čeká v období, kdy bude vládnout nová uvědomělá progresivní levice. Proto vás prosím, starejte se a dělejte vše, co je ve vašich silách, aby zlo nevyhrálo. Jedním z nejlepších kroků by bylo okamžitě opustit Evropskou unii. Nečeká nás tam vůbec nic dobrého.