V posledním týdnu se hned dvakrát Městský soud v Praze postavily na stranu právního státu a svobody. Jakkoliv řada našich argumentů nebyla vyslyšena, soudci ve věci rouškové žaloby prohlásili, že stát nemůže opatření ukládat bez toho, aby vysvětlil, co přesně jimi sleduje. Žalobu za omezení možnosti překročit hranice soud sic zamítnul, ale otevřel lidem i firmám možnost bránit se proti krizovým opatřením, která dnes zasahují prakticky do každé oblasti našeho života.
Zejména senát soudce Výborného, prakticky ústavním soudcům navzdory, odmítl, že jedinou možností, jak se bránit proti vládním opatřením by byla stížnost k ESLP do Štrasburku. Pokud jednotlivci doloží, že jsou opatřeními přímo dotčení, musí mít možnost obrátit se na soud. Soud jde ještě dál, když potvrzuje nejen možnost tzv. zásahového výroku; podle soudu je možné se také domáhat ukončení zásahu, kdy „by vyhovující výrok měl za důsledek neúčinnost daného jiného právního předpisu či jeho ustanovení na žalobce.“
V jakých situacích je tedy možné se zásahu domáhat?
Školy
Řada rodičů se nemůže smířit s tím, že jejich děti jsou zbaveny možnosti řádného vzdělání, připraveny o sociální kontakt s kamarády a nemohou hodnotným způsobem trávit čas v zájmových aktivitách. Toto jsou určitě příklady zásahů, které mohou rodiče jménem svých dětí u soudu namítat. Vedle toho jsou sami rodiče postiženi tím, že se nemohou věnovat zajišťování obživy a musí suplovat to, co běžně má na starosti škola. Postiženy jsou tak nejvíce samozřejmě ženy.
Provozovny
Provozovatelé restaurací, hospod a barů, ale také množství dalších podnikatelů jsou doslova ničeni. Pokud se nechtějí smířit s tím, že jim stát lusknutím prstu vezme, co mnohdy po desetiletí budovali, mají možnost se bránit a požadovat, aby tato svévole byla ukončena. Prakticky každý je navíc dotčen jako spotřebitel tím, že nemůže využívat služeb kadeřníků nebo masérů, zajít si posedět na kávu nebo víno.
Svoboda pohybu
Stát lidem zakazuje svobodně se pohybovat tak, jak tomu nebylo ani za války. Lidé se nemohou normálně navštěvovat, realizovat své koníčky a aktivity, které byli zvyklí dělat. I když dlouho do večera pracujete a platíte daně, nesmíte si už po 9. hodině zajít na procházku nebo zaběhat. A i když vlastníte psa a ne „jen“ kočku nebo morče, nemůžete dokonce ani obcházet blok domů, kde žijete.
Svoboda shromažďování
Lidé nemohou ani uspořádat rodinnou oslavu u sebe doma, pokud nechtějí riskovat udání. Vedle toho je neslýchaným způsobem omezena možnost demonstrovat a projevovat například svůj nesouhlas s kroky vlády.
Svoboda projevovat své náboženství
Není dovoleno se normálně setkávat v kostelech, přestože v chrámech konzumu je stále natřískáno. Lidé jsou odkázáni na online mše a nemohou projevovat svou víru takovým způsobem, jak byli zvyklí.
Přístup k soudu a veřejnost soudního jednání
Zásadním způsobem je omezen kontakt s podatelnami soudů nebo nahlížení do spisů. Některé soudy vás bez předvolání nepustí do budovy soudu. Korunu tomu pak nasazuje Ústavní soud, který z pokynu svého předsedy Rychetského v rozporu se zákonem vyhlašuje své nálezy bez přítomnosti účastníků na webových stránkách soudu.
Závěr
Ano všechno toto jsou zásahy do našich práv. Najdou se stateční lidé, kteří nebudou jen mlčky přihlížet a obrátí se na soudy s žádostí o ochranu? My přes všechna odmítnutí, která jsme už od jara shromáždili, věříme, že jsou zde stále i takoví soudci, kteří jsou ochotni podstoupit kritiku ze strany ministryně spravedlnosti a postupovat v souladu se slibem, který složili.