Když bude vláda natolik drzá, že vyhlásí nouzový stav znovu (a je jedno, kolik hejtmanů se toho poníženě a bezdůvodně doprošuje), domníváme se, že půjde o krok natolik rozporný s ústavním pořádkem, že se skutečně aktivuje právo na odpor. Bude totiž zřejmé, že jde o nelegitimní převzetí moci ve státě.
Čl. 23 Listiny říká: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
Předseda Senátu Vystrčil napsal vládě: „Zruší-li Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila. Poslanecká sněmovna by sice vždy mohla nové vyhlášení nouzového stavu zrušit, ale vláda by mohla o jeho znovuzavedení chtít opětovně rozhodnout.“
Když by skutečně byl vyhlášen nouzový stav, měli by všichni otevřít svoje podniky, lidé by měli začít normálně žít a vzbouřit se proti bezpečnostním sborům, odporovat policistům. Důležité je, že právo na odpor svědčí vítězům – musíme být silní. Proto je nutné se konečně přestat strachovat. Ničeho se ale „ti nahoře“ nebojí víc, než svobodných a odvážných lidí. Možná, že teď budeme mít poslední možnost, jak sami sebe bránit. Další už skutečně nemusí přijít.
P. S. Připomínáme se se zakládáním náboženské společnosti těch, kdo skálopevně věří ve svobodu. Chybí nám ještě pár podpisů k formálnímu založení eleutheriánství v ČR! Více zde.
Svobodu nebo smrt!
P. S. 2: Všichni práskači a udavači si můžou ušetřit práci: Advokátní komoru sami vyzveme, aby se proti případnému vyhlášení nouzového stavu postavila, pokud tak neučiní sama, což jediný očekávatelný krok. Nemusíte tedy psát, milí zlatí, žádné další stížnosti, že děláme ostudu advokátnímu stavu. Kdeže. Ostudou jsou všichni advokáti a koncipienti, kteří celý rok vůbec, ale nic neudělali a ještě snad všechno to, co se stalo, schvalují.
Na co máme čekat? Kdy konečně pojmenujeme věci pravými jmény? Kdy řekneme, že nelze vládnout tímto způsobem? Že není možné eliminovat jediný kontrolní (a velmi chabý) mechanismus nad nouzovým stavem? Až vláda postaví proti lidem armádu? Nebo budeme říkat, že komunistický puč v roce 1948 byl v pořádku a že šlo o legitimní předání moci a že se ani v dnešních dnech nic zvláštního neděje? Že prostě dál realizujeme parlamentní demokracii a právní stát?