Jestli je něco na nové kampani nutící lidi k očkování brutální, pak to rozhodně nejsou „následky“ covidu, ale to, co jsou lékaři ochotni a schopni udělat (jestliže jde o pravé a nikoliv nahrané fotky). Kdybych se měla někdy dostat do špitálu, což doufám, že se už nikdy nestane (odstranění krčních mandlí a první porod mi jako kontakt s nemocnicí v roli pacienta docela stačily), raději si s sebou vezmu sdělení, že si nepřeju, aby nemocnice jakkoliv používala moje fotografie v souvislosti s reklamní kampaní.
Musím uznat, že tato fotka je brutální i z jiného hlediska. Nedokážu uvěřit svým očím, že si někdo dobrovolně takto zhuntuje tělo. Z fotky je mi skutečně velmi nevolno, ale ne proto, že bych se bála covidu (ostatně já sama se s covidem do špitálu nikdy nedostanu). Je mi na zvracení z toho, jak to tělo vypadá. Na druhou stranu jsem médiím a vládě celkem vděčná, aspoň mám silnou motivaci si nadále udržet ploché břicho, protože takovou vanu, jakou má bytost na fotce, bych teda nesnesla ani v devadesáti.
Z celé situace okolo covidu, složení těch, kdo „obsazují“ JIP/ARO a kdo umírají s pozitivním testem, lze dovodit jediné: jestli by se lékaři a stát měli na něco zaměřit a vést proti něčemu „brutální kampaň“, pak je to nepochybně boj s obezitou. To je mor dnešní doby, který připravuje stát a společnost o miliardy, a přitom jde v naprosté většině případů o dobrovolnou volbu vypadat jako vorvaň a zatěžovat nemocnice svým nedobrým zdravotním stavem.