Opravdu se mi líbí nápad jednoho učitele. Už má plné zuby toho, jak příšerně vláda nakládá s dětmi. Ano, málokdo by kdy věřil, že je možné upírat dětem vzdělání skoro celý rok s tím, že neexistuje žádný výhled na zlepšení. Vláda stále neobtěžovala si udělat cost-benefit analýzu a dokázat nám, že skutečně stojí každičký jediný údajně zachráněný život (což já nevidím, lidi prostě umírají a zdá se spíš, že hloupá opatření k oněm úmrtím vedou, než že by jim bránila) za to, že naprosté většině populace je upřeno právo na vzdělání, možnost život se prací nebo přístup ke zdravotní péči a naopak je jim měrou vrchovatou dopřána státní buzerace.
Ano, myslím si, že covid existuje a že skutečně pro některé lidi může vést až ke smrti, protože prostě nejsou dost zdraví. Říkám si, že samozřejmě ani já nevím dne ani hodiny s koronavirem, ale stejně tak nevím dne ani hodiny u jiných nemocí, kterých se bojím nesrovnatelně víc – pro mě, jak už jsme mnohokrát psala, je obrovským strašákem rakovina. I kdybych ale měla natáhnout bačkory s covidem a i kdybych se měla nakonec „udusit doma„, protože by na mě nezbyl žádný ten slavný ventilátor (na který snad ani raději připojit nechci, to mi připomíná, že bych konečně měla sepsat ono „dříve vyslovené přání“, aby mi lékaři v některých situacích radši „nepomáhali“), jak mi mnozí nepochybně přejí (a já jim vzkazuju, že mi to už nemusí psát, jsem sice doktorka, ale ne ta přes hlavu, nedokážu pomoct s psychickými poruchami, vážně a doopravdy, musíte se se svými děsy a strachy obrátit na odborníky), nepřeju si, aby moje záchrana byla vykoupena bolestí ostatních. Prostě můj život vážně nemá cenu takovou, aby vyvážila zničení životů ostatních – naprosté, ale naprosté většiny.
Proto si říkám, že bych to udělala tak, jako ten odvážný učitel (jen z pozice rodiče). Podobně by se měli zařídit i jiní učitelé, ředitelé a rodiče, kterým záleží na dětech. Zavřené školy ani zavřená společnost k ničemu nevedou.
Počkat – vlastně vedou, letos prý nemáme ani jeden případ chřipky (obvykle jsou nakažených a nemocných statisíce, spíš přes milion). Na chřipku prý, na rozdíl od covidu z nějakého záhadného důvodu opatření fungují na 100%. Je to zvláštní, nedává to žádný smysl jako všechno ostatní, ale je nám doporučováno takovému nesmyslu věřit. Ale určitě se to hodí, protože všichni na smrt nemocní ve špitálech jsou zkrátka oběti covidu a rozhodně nemají nic společného s chřipkou.
Když do školy nechodila Greta, byla za největší hrdinku všech dob – tak proč by nemohly naše děti?
Ano, může se popravdě stát, že vám někdo bude vyhrožovat postihem za zanedbání školní docházky. Ale prosím vás, co pak je to, co se děje v online světě školní docházka? Nenechte se vysmát. Z dětí se navzdory snaze řady učitelů (opravdu nejsou všichni učitelé líné lemry, které si libují v tom, že nemusí pracovat, přičemž netvrdím, že mezi nimi takoví nejsou, ostatně jako všude) pomalu ale jistě stávají malí neandrtálci. Nelze tedy ani omylem říci, že tím, že se děti nepřipojí k hodině, kde si nebudou dlouhé minuty ukazovat všechna možná i nemožná domácí zvířata, cokoli ztratí.
Nemyslím si ani, že by snad měly povinnost něco dohánět. Stát neplní svoje povinnosti, Ústavní soud a jiné soudy říkají, že je to tak správně (dětem stačí k životu mobil, no ne, stejně jako seniorům), tak proč by se měli nějakými prý povinnými školními aktivitami vzrušovat občané.
KLIDNĚ NECHTE SVOJE DĚTI TÝDEN OFFLINE.
(Jen to oznamte, podle mně, škole s tím, že jde o politický protest proti ničení našich životů. Něco jako omluvenka z rodinných důvodů. Současně ale uveďte, že dítě nebude plnit žádné úkoly zadané online a pokud by škola za zanedbanou docházku dávala dítěti pětky, poznámky nebo vše chtěla řešit kázeňsky, je na místě říci, že vy zase hodláte řešit zanedbanou výuku žalobou.)
Doplněno: David se neztotožňuje s mým radikálním pohledem na věc. Proto navrhuje, aby se děti připojily a daly si přes obrazovku protestní nápis (já si pro sebe brblám, že by aspoň mohly protestně bojkotovat učitele a být jen připojené).
Co budeme dělat?
Budeme chodit ven, hrát, hry, půjdeme na výlet do lesa, když bude mrznout, zabruslíme si, když bude sněžit, vytáhneme sáně. Budeme si číst a budeme se věnovat matematice a přírodovědě. Budeme hodně hladit kočky a upečeme horu bábovek, koláčů a buchet na plech. A abych nezapomněla, já si dám dobrý pivo (a Vilda možná žebra, protože odmítá být po našem vzoru vegetarián) v nějaké hospodě v rámci Chcípl pes.