Nejsme rozhodně sami, kdo opakovaně upozorňuje na to, že Babiš si dělá z celé situace okolo koronaviru píárko. Hraje si na hrdinu naší doby, na spasitele českého národa. Je to celé trapná one man show, při které jsou potírána lidská práva, a nás už to přestalo bavit. Babiš už má v poště žalobu.
Vyhlášení nouzového stavu a krizové řízení země není žádná sranda. Není to něco, co vytáhne jeden trestně stíhaný premiér z klobouku. Vážnost celého stavu je vyjádřena tím, že je řešen na úrovni ústavního zákona. Namísto fungujícího krizového štábu, který naplňuje pravidla navržená v Pandemickém plánu, máme jednoho sebestředného šaška. Namísto toho, aby v náročné situaci nabízeli odborníci řešení, máme stále téhož sebestředného šaška. Namísto pořádného informování národa ve veřejnoprávních médiích máme zase toho sebestředného šaška.
Přitom nechceme tak moc. Jen zdravotnictví, které vláda postupně zvelebuje a dává do něj peníze. Ty peníze, které zbytečně neutrácí za lístky na vlak. Chtěli jsme zajištění testů pro tisíce lidí. Chtěli jsme roušky pro zdravotníky. Chtěli jsme dezinfekci vozů veřejné dopravy. Chtěli jsme, aby úředníci a starostové mohli odvádět svou práci a ne aby jim bylo nařízeno šít roušky. Chtěli jsme, aby byli lidi informováni. Chtěli jsme, aby se vláda projevila jako někdo, kdo je schopný národ v těžkém čase řídit. Chtěli jsme, aby fungovaly ordinace lékařů. Včera jsem se dočetla, že ta moje funguje ONLINE!!! Čtetě správně, online. Modlete se, ať vám není nic, co potřebuje lékařské ošetření. A to ani nic obvykle banálního jako je zánět středního ucha (který jsem měla před Vánoci) ani angína. O zanedbaných prevencích, které mohou odhalit rakovinné bujení ani nemluvím. Děložní čípek si asi letos vyšetřím pohmatem s online nápovědou gynekologa. Díky bohu, že už mám za sebou těhotenskou péči. Lékaři tím páchají závažný trestný čin, ale společenská odpovědnost jde za Babišem a jeho poskoky. Stát nedokázal zajistit nic. Že to jde, ukazuje Tchaj-wan. Nebo Jižní Korea. Tu dává za příklad kde kdo.
Když před víc než sto lety řádila v Evropě španělská chřipka, která byla z hlediska společnosti mnohem horší než dnešní koronavirus (naštěstí, ale neusněmě na vařínech, s tím, jak se chováme k planetě, jak jsme sobečtí a přemnožení, nás asi nic lepšího, než další a další – a mnohem horší – epidemie, nečeká – myslel si to i Stephen Hawking), vznikla první republika. Ano, čtetě správně. Od října 1918 do konce roku (a pak ještě s dozvuky do března) umíraly miliony lidí v Evropě i v USA, víc, než si vyžádala Velká válka. V Českých zemích byla situace zoufalá, ale i tak se zrodila demokracie. Nikoho ani nenapadlo zavést diktaturu a ani omezení základních lidských práv bez promyšlení a bez znalostí a bez odborníků. Nezapomeňte si k tomu přidat, že tehdy v Evropě sotva skončily válečné útrapy, hlad a bída provázely lidi na každém kroku a mnozí se ještě nevzpamatovali z epidemií tyfu a úplavice. Přesto měli odvahu. Nebyli zpovykaní jako my.
A dnes? Zákazy lítají jeden za druhým. Prý už ani nebudeme moct sedět v parku. Babiš si zřejmě neuvědomuje, že žijeme v demokratickém právním státě. Každé opatření, které naprosto zásadně omezí základní lidská práva (a nemluvíme zde o právech občanských nebo politických, pozor!!!) musí být řádně zdůvodněno a musí být jasné, že skutečně nešlo požadovaného cíle dosáhnout mírnějšími prostředky. Jasné také musí být to, jak bude vláda řešit dopady svých kroků. Babiš nám ale neřekl ani to, co je cíl. Těžko říct, jestli to vůbec sám tuší, když si na pomoc nevezme lidi z Ústřední pandemické komise a jiné, kteří jsou na krizové řízení připraveni. Co se týče důsledků, dozvěděli jsme se z úst pana premiéra, že nás to bude stát „strašně moc miliard, možná desítky miliard.” Takové prohlášení je v době, kdy mnozí zaměstnavatelé zvažují propouštění a za pár týdnů mohou být tisíce lidí na dlažbě, úplně mimo mísu. Zaměstnanci se možná zatím radují, jaký že to mají doma veget na „dovolené“. Všeho do času.
Babiš asi ani neví, že podle krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Doufáme, že už všichni sčítají škody a účty předloží Agrofertu. Nebo chce Babiš vzít těch dalších „strašně moc miliard“ zase z daní podnikatelů, které teď tak krásně zaklekl? Možná to ale taky bude zařízeno jinak, třeba se krizový zákon změní v nějakém stavu legislativní nouze.
Zdůrazňujeme, že si pořád myslíme, že státy mají přijímat účinná a promyšlená opatření k zabránění šíření nemocí. Že existují různé cesty a že náš stát naprosto zklamal a teď sprostě hodil svoje pochybení na občany, je jasné a není možné takové lajdáctví, které přímo pošlapává ústavu, tolerovat. Doufáme, že soud na základě naší žaloby nouzový stav zruší. Doufáme, že Babiš bude mít konečně útrum a že předá řešení výjimečně vážné situace skutečným odborníkům nejen na medicínu, ale celkově na krizové řízení. Doufáme, že Babiš zaleze někam do koutku a přestane konečně škodit České republice a jejím občanům. Chceme, aby se o nás naše vláda skutečně starala. Ať vyhlásí nouzový stav znovu a lépe. Myslím, že my všichni jsme schopni jednat odpovědně, ale potřebujeme pravdivé informace a schopnou vládu.
OČEKÁVÁME HLOUBKOVÉ DAŇOVÉ PROHLÍDKY, ZATČENÍ A NEPŘÍJEMNÝ VÝSLECH PO VZORU PRAKTIK STB.V Číně si s kritiky režimu taky hravě poradili.
Pokud si také přejete, aby se konečně začala přijímat správná opatření, která povedou k výsledku, můžete se k naší žalobě připojit. Kontaktujte nás zde.
Doplněno: „Tisíc miliard bychom poskytli živnostníkům a firmám naší ekonomiky,“ informoval o možných kompenzacích pro českou ekonomiku Babiš.
Tak vidíte, plašíme zbytečně. Babiš na to má a má to zjevně podložené výpočty. Díky, kámo.
Doplněno: Jsme rádi, že už se ozývají další. Kokrétně:
1. Česká justice: Vláda v době koronavirové: zmatky a právní inženýrství
2. ODS: Apelujeme na vládu, aby podávala pravdivé informace
3. KDU: Premiér Babiš nezvládá svou úlohu krizového manažera. Vystavuje tím zdraví obyvatel obrovskému riziku
4. Pěkné shrnutí kritiky má na svém dnešním blogu pan Ivo Cerman