Byla jsem zcela správně upozorněna, že mám v textu na blogu, který se mj. věnoval pravomocem vojáků při kontrolách v rámci pandemie, chybu. Proto si dovoluji napsat o tom, jak se to podle mne má s nasazením armády.
Povolání vojáků k plnění úkolů Policie v zákonech
Základ je v § 14 odst. 3 a § 15 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky
§ 14 odst. 3: Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností.
§ 15: Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami.
Pak je třeba se podívat do § 22 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii:
§ 22 Povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů policie
(1) Pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, může vláda České republiky povolat k plnění úkolů policie vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Vojáky a příslušníky lze povolat na nezbytnou dobu.
(2) Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policisty; vláda České republiky může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit.
(3) Vojáci a příslušníci povolaní podle odstavce 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „POLICIE“, průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie, popřípadě i ústním prohlášením. Při tom postupují podle § 12.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vnějšího označení „POLICIE“ a průkazu potvrzujícího oprávnění k plnění úkolů policie a způsob prokazování příslušnosti.
V důvodové zprávě se píše:
Specifickou oblastí spolupráce s bezpečnostními subjekty je také oblast povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů policie. Tato možnost je svěřena vládě obdobně jako v zákoně o policii. S návrhem zákona jdoucí novelizace zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, již však v souladu se změnou bezpečnostní situace a charakteru bezpečnostních rizikových situací, které stát musí řešit (mezinárodně významné události – zasedání mezinárodních organizací, předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, terorismus apod.), neomezuje možnost použití těchto příslušníků podle charakteru činnosti pouze na plnění úkolů policie při zajišťování ochrany státních hranic, plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby. Tato možnost je nyní nově limitována závažností situace. Jde o situace, kdy síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.
V zákoně č. 94/2021 Sb., Pandemický zákon je relevantní § 6 odst. 2
Pokud realizace mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví vyžaduje provedení záchranných prací a síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému nejsou k provedení záchranných prací dostatečné, může vláda na návrh ministra obrany na základě žádosti ministra zdravotnictví rozhodnout o použití Armády České republiky k záchranným pracím podle zvláštního právního předpisu.
V zákoně .č 240/2000 Sb., krizový zákon je důležitý § 6 odst. 2 písm. d):
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření.
Otázka je, co přesně znamená tohle: „k provádění krizových opatření.“ Může to být prakticky cokoli a dnešní soudy občany nepodrží. Právník Jaroslav Kuba k tomu ale píše:
Nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření. Zákonem upravujícím postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky je zákon o ozbrojených silách, dle něhož je jejich základním úkolem připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Ačkoliv je krizový zákon vůči této úpravě speciální, nepřiznává ozbrojeným silám žádné pravomoci nad rámec stávající úpravy. Jakkoliv je tedy nepochybně možné a vhodné nasazení např. ženijních útvarů disponujících potřebnou technikou k odklízení následků živelní pohromy (nebo řekněme stavění dočasných hrází apod.), nepřichází v úvahu nasazení armády proti vlastnímu obyvatelstvu s cílem ho například zastrašovat.
Co právník, to názor. Kéž by měl pan Kuba pravdu!
Stejný problém představuje znění Pandemického zákona: „Pokud realizace mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví vyžaduje provedení záchranných prací...„
Pandemický zákon tedy umožňuje nasazení vojska jen tehdy, když to je třeba pro záchranné práce.
Nojo. Zákon pandemický a zákon krizový je dost neurčitý. Ale ony to nasazení armády zákony o armádě a policii vážně umožňují. Za nouzového stavu nebo i bez něj za celkem obecných podmínek: „Pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.“
Po zvážení právní úpravy se domnívám, že skutečně může být za určitých okolností armáda nasazena k plnění úkolů policie. Vláda si to jistě zdůvodní. Je tu přece děsný virus, bla, bla, bla.
Vláda musí vydat nařízení
Obecně platí, že vojky musí vláda povolat nařízením vlády. To se také děje (kupodivu). Vzhledem k tomu, že je povolání vojáků zařazeno mezi ostatní oprávnění vlády, je zde tedy opět otázka, zda krizová opatření mají mít formu nařízení vlády, což nemají. Rozhodně nejsou krizová opatření nějakým přitroublým usnesením vlády nebo tajemným „jiným předpisem“, jak se nám snaží namluvit už skoro rok Ústavní soud. Když ale nebyla vydávána jako nařízení vlády, jsou vadná a bezcenná.
To, že je armáda povolávána nařízením je zřejmé z důvodůvé zprávy k zákonu o Policii:
Vojáci a příslušníci budou povoláni nařízením vlády. Tradičně se zachovává možnost vydat nařízení vlády na základě ústavního zmocnění. Vyhláškou se pak stanoví vzory zevního označení a průkazu potvrzujícího oprávnění k plnění úkolů policie.
V komentáři k zákonu o Policii se uvádí:
O posílení rozhoduje vláda formou nařízení vlády, které stanoví i konkrétní dobu trvání posílení. Posílení je uskutečňováno povoláním vojáků v činné službě, příslušníků Vězeňské služby ČR nebo příslušníků Celní správy ČR k plnění úkolů policie. Vojáky v činné službě jsou jednak vojáci z povolání, a jednak vojáci v záloze povolaní k výkonu služby. Povolat lze vojáky s jakýmkoliv zařazením, tedy vojáky zařazené v Armádě ČR, Vojenské kanceláři prezidenta republiky, Hradní stráži, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství nebo Ministerstvu obrany. Pro povolání vojáků Hradní stráže je nutný souhlas prezidenta republiky. Povolat lze tedy osoby s obdobným právním postavením, jaké mají příslušníci policie, což umožňuje začlenění do hierarchie a systému velení. Z tohoto důvodu zákon neumožňuje povolat civilní osoby, např. strážníky obecní policie nebo občanské zaměstnance ozbrojených sil či bezpečnostních sborů.
V důvodové zpráve k zákonu o Armádě ČR se uvádí:
Rovněž tak použití armády k výpomocím ve prospěch Policie České republiky je vázáno na rozhodnutí vlády, která svým nařízením použití zpřesní. Protože při těchto činnostech budou vojáci v činné službě působit vůči třetím osobám, je nezbytná úprava právním předpisem, který se předpokládá vydávat ad hoc podle potřeby.
Podobně je to v komentáři k zákonu krizovému:
Vláda je oprávněna nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek PO k provádění krizových opatření. Vláda tak stanoví nařízením, v němž musí být uveden důvod nasazení a předpokládaná doba nasazení vojáků v činné službě či jednotek PO. Nasazení vojáků v činné službě a jednotek PO k provádění krizových opatření lze uskutečnit pouze po dobu trvání nouzového stavu.
Existuje nařízení, kde by byla Armádě dána pravomoc nás kontrolovat?
Nemůžu ho popravdě najít. Našla jsem následující nařízení týkající se nasazení hochů v uniformách (kdybyste ho někdo měl, dejte prosím vědět!). V těch nařízeních, co jsem našla, ale není napsáno, že by byli vojáci povolání ke kontrolám občanů. To je zvláštní. Neříkám ale rozhodně, že jsem geniální a našla jsem vše. Můžu udělat chybu a nařízení může (patrně ano) existovat.
- Nařízení vlády č. 172/2020 Sb.
- Nařízení vlády č. 318/2020 Sb.
- Nařízení vlády č. 416/2020 Sb.
- Nařízení vlády č. 18/2021 Sb.