Zrovna jsme se synem v dějepise probírali vznik ČSR. Jaká krásná doba to musela být, ačkoliv zrovna úplně nejvíc řádila ona proslulá španělská chřipka a lidé byli zdeptaní útrapami války. Občané padali jak mouchy, a přesto se konaly veliké oslavy samostatnosti. Vzhledem k tomu, že jsme ještě ve větším morálním srabu než loni, opět použiju moji oblíbenou citaci z kroniky z roku 1918:
„Na svatého Václava doprovázela hudba v Krásné Hoře spolky a dívky v národních krojích do kostela na slavnostní mši. Po mši na náměstí byla zapěna hymna Slovanů – “marné vaše proti nám jsou vzteky” (Hej, Slované). 29. října se pak sešlo obyvatelstvo před bytem p. starosty Michálka a zapělo “Kde domov můj” a “Hej, Slované”. Byly vyvěšeny vlajky s prapory. Nikdo nedbal ani na to, že řádí “španělská” chřipka. Počasí bylo v ten den blátivé a byl podmrak. Přesto se sešel velký zástup lidí. Potom se ubíral průvod s hudbou v čele městem a s lampiony procházel ulicemi, provolávajíc slávu vlasti”.
Z kroniky města Krásná Hora nad Vltavou
Nevím, jestli se ve čtvrtek budou konat nějaké demonstrace. Přestala jsem to sledovat už dávno, nemá to cenu, nezajímá mne řečnění na pódiu. Pořád mám vidinu oné velké oslavy radosti, svobody a pravdy. Chtělo by to skvělý koncert! Tancovat a pít v ulicích. O tom sním, to by byla demoška podle mého gusta! Jen tak nějak nevím, jak to všechno zařídit. Mělo by jít o spontánní aktivitu mnoha lidí, ale kdo ji zažehne? Já na to zjevně nestačím, vždyť se tu mrcasím už rok a půl s tímhletím přitroublým blogem a nic se neděje, jen jsem proplýtvala hodiny a hodiny, dny a týdny nebo už měsíce psaním textů nebo žalob a k čemu?
Kéž by se něco stalo!