Spolu s povinností nosit roušky na školních chodbách se objevily také výhružky – děti prý budou trestány kázeňsky, jestliže se zahalování obličejů nepodvolí. Protože takové postupy nejsou akceptovatelné, podívali jsme se blíže na systém kázeňských opatření podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.

Podmíněné vyloučení a vyloučení

Podle § 31 školského zákona se kázeňským opatřením rozumí podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Tato opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Podmínky pro udělování kázeňských opatření musí stanovit ministerstvo školství vyhláškou.

K vyloučení může dojít jen tehdy, pokud je porušení zvláště závažné – tím se rozhodně nemůže myslet pouhé nenošení roušky nebo nedbalé zacházení s ní. Podmíněné vyloučení ani vyloučení není možné, nesplnil-li žák povinnou školní docházku. Ze základní školy tedy nesmí být žák vyloučen.

Rozhodování o podmíněném vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení je rozhodováním ve správním řízení. Žáci, studenti a jejich zákonní zástupci mají postavení a práva účastníků řízení, to například znamená, že se proti rozhodnutí mohou odvolat.

Další kázeňské tresty upravuje pro ZŠ vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a plnění povinné školní docházky (pro SŠ pak vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). Podle § 17 odst. 3 je možno žákovi uložit:

  • napomenutí třídního učitele,
  • důtku třídního učitele,
  • důtku ředitele školy.

Snížená známka z chování není kázeňským opatřením, ale celkový hodnocením – pokud by v dnešní době žák nenosil roušku celý školní rok, zřejmě by mohl obdržet sníženou známku z chování (ale doufáme, že jde jen o absurdní právní výklad, nikoli o možnou realitu).

Povinnosti žáků a studentů

Povinnosti žáků a studentů stanoví § 22 školského zákona. Je např. nutno:

  • řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
  • dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem,
  • (zletilí studenti) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

Povinnosti jsou uloženy i zákonným zástupcům dětí a nezletilých žáků a studentů. Musí např.:

  • zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
  • na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
  • informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  • dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

Jak je to s povinností nosit roušky

Otázkou je, zda povinnost nosit roušku spadá pod povinnost žáků a studentů „dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni.“

Ve školních řádech bývají obecné pokyny pro žactvo a studentstvo, které vyplývají z obvyklých zkušeností a z obvyklých požadavků společnosti na bezpečné chování. Smyslem pokynů je zajistit, aby si děti nerozbily hlavu, nevypíchly si oko nebo nevypadly z druhého patra. Proto mají žáci a studenti zákaz běhání na chodbě, příkaz určitého způsobu fungování v počítačové učebně, v tělocvičně, v jídelně, zákaz vyklánět se z oken, počínat si nebezpečně s elektrickým proudem či chemikáliemi v odborných učebnách, doporučení mýt si ruce po toaletě a podobně. Zmocnění ale není bezbřehé a ředitelé nemohou nastavit jakákoli pravidla.

Rouška je dnes sice podávána jako nástroj, který slouží k ochraně před šířením nakažlivé nemoci, ale nedomníváme se, že by byla automaticky splněna podmínka, že je její nošení pokynem k zajištění ochrany zdraví. Představte si, že by ředitel nařídil, aby děti povinně nosily lyžařskou helmu a brýle, protože se někdy poperou a rozbijí si hlavu nebo poraní oči. To by se jim s helmou nemohlo stát. Je zde tedy zjevně převažující zájem ochrany zdraví a bezpečnosti. Platí to? Nikoli. Do školního řádu zkrátka mohou být vtělena základní pravidla bezpečnosti, která jsou společností obecně uznávána jako platná. To roušky zcela jistě nejsou. Navíc zahalování obličeje nespadá pod náš kulturní kontext a není běžnou součástí našich životů ani odívání. Nelze tedy v žádném případě tvrdit, že jde o běžnou normu bezpečného chování.

Otázkou je, jak vykládat obvyklé formulace typu „žákům je v areálu školy a na akcích pořádaných školou zakázáno chování, které ohrožuje bezpečnost a zdraví.“ Spadá pod to povinnost nosit roušku? Vzhledem k výše řečenému nikoli.Domníváme se, že podobné obecné ustanovení vůbec nepostačuje k tomu, aby byly děti nuceny nosit roušku. Škola by musela prokázat, že chození bez roušky skutečně ohrožuje zdraví a musela by prokázat, jakým způsobem naopak rouška chrání před viry a bakteriemi a nemocemi obecně. Současně by mělo být prokázáno, že naopak zdraví nepoškozuje. Zdůrazňujeme ale, že se nedomníváme, že by bylo odpovědností školy, když dojde k poškození zdraví žáka, například silného astmatika, který je nucen mimořádným opatřením nosit roušku. Škola by ale neměla děti aktivně do nošení nutit. Pokud dítě prohlásí, že mu není dobře kvůli nemožnosti dýchání, měli by učitelé požadavek na odložení roušky respektovat. Pokud budou nutit dítě, které prohlásí, že je mu z důvodu nošení roušky zle, do nošení, mohla by jim odpovědnost vzniknout.

Může ředitel vynucovat nošení roušek?

Jinou otázkou ale je, zda má ředitel pravomoc povinnost zakrývat si ústa a nos do školního řádu zakotvit nebo je vynucovat bez toho, že by povinnost v řádu byla jen na základě mimořádného opatření. Zde mohou nastat dvě varianty.

  1. Povinnost nosit roušku není stanovena KHS nebo Ministerstvem zdravotnictví

Bez toho, aby byla povinnost stanovena plošně (byť třeba mimořádnými opatřeními) ministerstvem (lépe zákonem), to podle nás možné není. Z žádného právního předpisu totiž řediteli nevyplývá možnost takto povinnosti ukládané školním řádem rozšiřovat.

Jak se uvádí v materiálu České školní inspekce: „Školní řád proto stanovuje bližší okolnosti výkonu práv a povinností dětí pouze v uvedeném rámci vymezeném školským zákonem, a nelze do jeho ustanovení zahrnout posuzování a hodnocení aktivit dětí a mladistvých osob, prováděných nad rámec působnosti školy nebo školského zařízení, přestože jsou jejich žáky.“[1]

V materiálu MŠMT se k tvorbě školního řádu uvádí: „Respektovat obecně závazné právní předpisy – školní řád jako vnitřní předpis školy musí být vydán nejen v souladu s právními předpisy (tj. nesmí obsahovat ustanovení, která jsou v rozporu s právními předpisy), ale rovněž v jejich mezích (tj. nemůže svým adresátům zakotvovat takové povinnosti, které nemají oporu v právních předpisech).“[2]

Uzavíráme, že ředitel nesmí stanovit povinnost nošení roušek a tuto vymáhat.

2. Povinnost nosit roušku vyžaduje mimořádné opatření (ačkoli může být právně vadné, žádný soud to zatím neřekl)

Ani za situace, kdy roušky nařizuje mimořádné opatření, roušky podle našeho názoru nemůže nařizovat školní řád a jejich nošení nesmí být vymáháno jako povinnost podle školního řádu, nemají k tomu pravomoc.

Ředitelé nemají ani žádnou pravomoc řešit dodržování povinností ukládaných skrze mimořádná opatření. Mimořádná opatření jim ani žádné povinnosti směrem k vymáhání dodržování opatření neukládají. Žádnou takovou povinnost mu neukládá ani zákon o ochraně veřejného zdraví, ani školský zákon, ani žádná jiná právní norma. Proto se kloníme k tomu, že ředitel sám nemusí a dokonce ani nesmí řešit dodržování mimořádných opatření.  

Pokud by nějaký ředitel či učitel chtěl být papežštější než papež a nutit žáky, aby nemohli po celou dobu vyučování dýchat čerstvý vzduch, musí věc řešit s policií. To potvrzuje i čerstvý názor Ministerstva vnitra, které řešilo možnost vykázat ze zasedání zastupitelstva „odpírače z řad zastupitelů“. V analýze se uvádí: „Pokud se člen zastupitelstva obce dostaví na jednání bez ochrany úst nebo nosu, ačkoli je povinen tuto ochranu užít (srov. výše), nemůže mu z tohoto důvodu být účast na jednání zakázána (nelze jej vykázat z jednací místnosti). V takovém případě nezbývá než zajistit asistenci Policie České republiky, která dohlíží na dodržování hygienických (bezpečnostních) opatření. Ta zasáhne, pokud jsou splněny podmínky plynoucí z příslušných právních předpisů, zejména ze zákona o Policii ČR.“

A co další následky nenošení roušek ve škole?

Ředitelská důtka je ještě poměrně komickým důsledkem nenošení roušky ve srovnání s tím, jaké páky stát může mít. Obáváme se, že vzrůstající míra hysterie ve společnosti může vést k tomu, že mohou být do situace v některých případech zatahovány orgány ochrany dětí (OSPOD) a může být řešena rodičovská zodpovědnost. Tu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V jeho § 924 se uvádí: „Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno.“

Kontrolu těchto povinností vykonávají tzv. OSPODy dle zákona č. 359/1999 Sb. Sociálně – právní ochrana dětí se zaměřuje mj. na děti rodičů, kteří neplní řádně rodičovskou zodpovědnost.

Hrozí, že by opakované nenošení roušek mladšími žáky mohlo skutečně ve vyhrocené situaci vést až k řešení věci skrze OSPOD.

Věříme, že na podobně krutá řešení nikdy nedojde, na druhou stranu v současné celospolečenské krizi a krizi právního státu nelze vyloučit vůbec nic.

Děti, které už mají věk na spáchání přestupku (tj. starší 15 let), mohou být řešeny v přestupkovém řízení policií, popř. KHS. Přestupky mohou být trestány absurdní pokutou až ve výši 3 miliony korun.

Shrnutí

Nemyslíme si, že by mohl ředitel dítě kázeňsky za nenošení roušky či jiného ochranného prostředku potrestat – nemá k tomu potřebnou pravomoc. Škola může podezření na páchání přestupku (u dětí nad 15 let) oznámit, příslušným orgánům státní správy – policii nebo krajské hygienické stanici. Současně však nelze dovodit, že by měla povinnost toto hlásit. U dětí mladších 15ti let zřejmě nelze důvodnost informování policie vůbec dovodit, neboť spáchání přestupku je u těchto dětí vyloučeno.

Ředitelé ani učitelé nemají povinnost kontrolovat dodržování opatření. To je věcí policie a krajských hygienických stanic.

Stejně tak si nemyslíme, zejm. s ohledem na vývoj tzv. šátkové kauzy (zakrývání hlavy hidžábem u muslimské studentky), že by ředitelé mohli dát povinnost zakrývat si obličej do školního řádu. Ten totiž musí vycházet z platných právních předpisů (školní řády musí vycházet z „prostoru“, který jim dávají zákony a právní předpisy ministerstev), které jen rozvádí a zpřesňuje, ale nevymýšlí povinnosti nové. Školní řád nesmí být projevem svévole.

Zahalování obličeje ani jakési preventivní nošení masek nepatří do naší kulturní tradice a rozhodně nelze říci, že by šlo o obecně přijímanou sociální normu, na které se shodne naprostá většina společnosti. Proto nelze nošení roušek vyžadovat ani s odkazem na obecnou bezpečnost a ochranu zdraví. To platí zvláště v situaci, kdy účinnost zakrývání úst a nosu látkou v boji s virem nebyla nijak spolehlivě prokázána. Samo Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo v opakovaných vyjádřeních, že nedisponuje žádnou analýzou, jež by jednoznačně potvrdila efektivitu bavlněných či jiných látkových roušek jako nástroje pro ochranu populace před viry a jejich přenosem.

Doporučení

Ředitelé by měli nechat na rodičích a jejich odpovědnosti, zda budou či nebudou děti ve škole roušku nutit. Jestliže se domnívají, že je rouška přínosná, mohou nošení doporučit. Nemohou ale děti do nošení nutit. Pokud se nemohou vnitřně smířit s tím, že děti nedodržují mimořádná opatření, nesmí je do nošení nutit, ale mohou kontaktovat policii.


[1] https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Rodice/Na-co-se-casto-ptate/Z-dotazu-zaslanych-Ceske-skolni-inspekci-a-odpoved/z-dotazu-a-odpovedi-(1).pdf

[2] https://www.msmt.cz/file/35220_1_1/

%d blogerům se to líbí: